Nežít se lží

Nehodlám rozebírat článek Petra Třešňáka z Respektu z 10. dubna 2007 pod názvem „Katolíci po odchodu Vlka“ a všechny nepravdy a výmysly v něm. Jen k němu poznamenávám, že jsem si na nespravedlivé, nepravdivé a arogantní útoky už dávno zvykl. Celých 40 let jsem je trpěl za totality od komunistů, kteří zastávali a zastávají ideologii nenávisti (kam to vedlo, dobře víme – rozsudky smrti, popravy, gulagy). Tehdy nebyla možnost se bránit…

Mám v ruce své svazky STB, které můj život v té době docela slušně dokumentují. Nepřekvapují mě proto podobné útoky ani v dnešní době. Vím dobře, že se tak děje rovněž ve jménu určité nenávisti, i když ne zrovna třídní nebo rasové. Všechny totalitní postoje pracují se stejnými zbraněmi – se lží; ta je důležitým nástrojem jejich lidí. Dnes se jim tak pracuje snáze, poněvadž veřejnost neumí rozlišovat pravdu od lži, ani nemá možnost si mnoho věcí ověřit. Takováto práce je ovšem zločinem na národu.

Vím, že se rozpoutává v různých oblastech frontální mediální útok proti církvi, podněcovaný záhadnými temnými silami ve společnosti. Politováníhodné je, že i oficiální agentura ČTK v anglické verzi svých zpráv z 10. dubna 2007 reprodukovala podrobně nesmysly výše uvedeného článku. Když však měla uveřejnit kritickou zprávu o stavu lidských práv a náboženské svobody u nás, vypracovanou americkým ministerstvem zahraničí, příslušné pasáže byly zamlčeny. V případě tohoto článku se ale „činí“ a dopodrobna opakují nesmysly a tvrdí některé lži, například, že jsem ještě nedostal papežovu odpověď na svou demisi, když jsem ji však zatím vůbec nepodal. Investigace je pro ČTK zřejmě neznámou metodou.

V citovaném článku Respektu se znatelně rýsuje frontální útok na církev a na biskupy. Snaží se nás očernit, rozdělit a postavit proti sobě…To je přesně metoda komunistické totality, kterou jsme zažili na vlastní kůži. I dnes má tato metoda učenlivé následovníky.…

Kristus nám neslíbil, že nám budou všichni tleskat, ale naopak řekl: “Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně…stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi…“ (Mt 5, 11-12). A jinde: „Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno…Když hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho čeleď…“(Mt 10,22.25). Takže chceme i v této situaci zůstat klidní, protože právě pronásledování je známkou pravosti.

Neznamená to, že si myslíme, že jsme vše udělali a děláme dobře a bez chyb. Jsme si jich dobře vědomi. Máme ale zkušenost a jistotu, že úspěch nezávisí jen na našich výkonech, protože „Bůh vyvolil to, co je slabé, aby zahanbil to, co je silné…“ (1 Kor 1,27). Vkládáme i své chyby do rukou všemocného Boha, ve kterého věříme a který dovede použít i naše chyby, slabost a ubohost pro uskutečnění svých plánů.

Na nejrůznějších střetech se zřetelně ukazuje, že se tu jedná o dvojí způsob myšlení, dvojí způsob hledání pravdy a přístupu ke skutečnosti, k pravdě. Ony dva způsoby se nemohou protnout, protože běží rovnoběžně, totiž myšlení horizontální, neúplné, povrchní a myšlení s vertikálou, myšlení úplné, integrální, které počítá s celou realitou, totiž i se zákonodárcem a mocí, kterou nazýváme Bůh. Možná, že by byla určitá šance na přiblížení, na dialog, kdyby útočící strana odložila nenávist a byla ochotná k objektivnímu dialogu.

Tedy, přátelé, my půjdeme s vírou a jistotou klidně dál svou cestou, a vy - pokračujte, jak myslíte…

kardinál Miloslav Vlk

12. 4. 2007