Přesun na obsah

Promluva kardinála Vlka při slavnostním požehnání sochy Panny Marie z Aparecidy

17. 9. 2007

Drazí bratři a drahé sestry, mnozí z vás si mohou klást otázku: Proč právě k pražskému Jezulátku se přichází taková socha z Brazílie? Tato socha Panny Marie, patronky Brazílie, je tam a v celé Latinské Americe velmi uctívaná a známá. Poutníci a turisté z těchto krajin tvoří velkou většinu mezi návštěvníky kostela pražského Jezulátka. Umístěním sošky v tomto kostele jim chceme vyjít vstříc, aby se u nás cítili ještě více doma...

Nejedná se přitom ani tolik o spojení dvou odlišných tradic, ale o dva projevy lidové zbožnosti, které patří dohromady: Panna Maria a Ježíš. Instalováním sochy Panny Marie je snaha přiblížit zdejší centrum úcty k pražskému Jezulátku k národní tradici brazilské úcty k Panně Marii. Není nutno v tom hledat jinou zvláštní symboliku: Maria a "Jezulátko", to přece znamená Matka a dítě. Tak je P. Maria zobrazována na tolika obrazech. Symbolicky to můžeme vnímat, že Panna Maria „hledá“ Ježíše jako kdysi v chrámě.

Jak jsme četli při této bohoslužbě ze skutků apoštolů, Panna Maria je matkou církve, podobně jako tomu bylo na samém počátku. I my zde na tomto místě, kde uctíváme velký projev Boží lásky – vtělení, a kde je Ježíši Kristu prokazována mimořádná úcta lidmi z celého světa, můžeme často a rádi setrvávat s „matkou Ježíšovou“, která v díle spásy, při Ježíšově vtělení sehrála podstatnou roli. Panna Maria je s Ježíšem nerozdělitelně spojena...


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka