Projev nového velvyslance ČR u Svatého stolce

Projev nového velvyslance ČR u Svatého stolce

JUDr. Pavla Vošalíka

při předání jeho pověřovacích listin Sv. otci Benediktu XVI.

v předvečer svátku sv. Václava, dne 27. září 2008

Vaše Svatosti,

je mi mimořádnou ctí a velkým potěšením předat Vaší Svatosti pověřovací listiny, kterými mne prezident České republiky jmenuje mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky u Svatého stolce. Přijměte, prosím, srdečné pozdravy od pana prezidenta Václava Klause a od vlády mé země Vaší Svatosti a všem, kteří slouží Svatému stolci.

S pocitem  nesmírné odpovědnosti a s hlubokým respektem před úkolem, který mi byl svěřen, se ujímám funkce v roce, který nám skýtá mnoho témat k zamyšlení a poučení. Dvacáté století, které Jeho Svatost Jan Pavel II. označil za „století slz“, nejvýrazněji ukázalo  úzké propojení církve a mého národa. Život Josefa kardinála Berana, jehož 12O. výročí  narození si brzy připomeneme, je ztělesněním osudu mé země. Český národ čelil tyranii dvou nejzrůdnějších ideologií v dějinách lidstva, fašismu a komunismu. V těchto dobách utrpení stála církev, ač sama těžce zkoušena, při národu a jeho pronásledovaných, dodávajíce jim naděje a odvahy ve chvílích nejtěžších. Vaše Svatosti, přijměte upřímný dík za tuto podporu.

Rozpad komunistického impéria, k čemuž neocenitelným podílem přispěl Svatý stolec, a nastolení  cesty ke svobodě a k demokracii nás postavily před nová dilemata a výzvy, předložily nám zcela nové otázky k zodpovězení. Příští rok si připomeneme dvacet let od pádu železné opony, dvacet let budování nové společnosti se vším dobrým i špatným, co svržení totality a nově nabytá svoboda s sebou přinesly. Opět zde byla a je církev se svou pomocnou rukou všem tápajícím, všem potřebným.

Patnáct let, která uplynula od navázání diplomatických styků mezi Českou republikou a Svatým stolcem,  představují nejnovější kapitolu ve staletích společných dějin českého státu a katolické církve.

Jsem rád, že mohu konstatovat pozitivní trend ve vývoji vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem v posledních letech, a slibuji, že se maximálně vynasnažím, aby tento pozitivní vývoj nejen pokračoval, ale aby získal novou dynamiku.

Léta utrpení, kterými  český národ prošel, a následně získaná svoboda,  nám připomínají naši odpovědnost za stav věcí veřejných i mimo naši vlastní zemi, připomínají nám náš podíl na globální odpovědnosti. Příklad Vaší Svatosti v neutuchajícím boji za práva a důstojnost člověka v různých koutech světa je vzorem i pro nás. V tomto roce, kdy uplyne šedesát let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, si  též má země,  více než kdy jindy, uvědomuje, že proud slz  není u konce.  Je stále příliš mnoho oblastí světa, kde utrpení je každodenní realitou života tamního obyvatelstva. Ozbrojené konflikty, hlad, bída, nemoci a živelné pohromy stále přinášejí  těžké zkoušky miliónům obyvatel naší planety. Není na místě řešit otázku, kdo pomáhá a komu je pomáháno, pomáháme sami sobě. Společné hledání cest k řešení těchto problémů tak vytváří atmosféru nutné spolupráce všech,  jimž leží na srdci blaho generací současných i budoucích. Působení Svatého stolce, obětavá práce sester a bratří ve prospěch těch nejubožejších je nám velkým vzorem a povzbuzením. 

Česká republika je připravena pokračovat ve svém úsilí být platným členem mezinárodního společenství v boji proti chudobě, hladu a nemocem. Po boku Svatého stolce chceme v rámci našich reálných možností přispívat k cíli, kterým je, slovy Jeho Svatosti Pavla VI. : „ …the goal to be achieved: it is to give to every man and to every nation the possibility of reaching full development, and therefore, the posibility of enjoying, in the first place, an economic living standard that allows the access to the spiritual and cultural goods“(allocution of His Holiness Paul VI to the promoters and leaders, faculty and studentbody of the International  University of Social Studies Pro Deo, June 24, 1967)  

Zcela se ztotožňujeme se slovy z dopisu Vaší Svatosti paní spolkové kancléřce  Angele Merkelové  „… while the Governments of poorer countries have a responsibility with regard to good governance and the elimination of poverty, the active involvement of international partners is indispensable. This should not be seen as an ´extra´or as a concession which could be postponed in the face of pressing national concerns. It is a grave and unconditional moral responsibility, founded on the unity of the human race, and on the common dignity and shared destiny of rich and poor alike…“.

Přijměte, Vaše Svatosti, dík za  Váš hlas ve prospěch potřebných světa, za pomoc a podporu poskytovanou jim Vámi osobně a Svatým stolcem.

Ani „starý kontinent“ není prost výzev přinášených třetím tisíciletím. Aktivní účast Svatého stolce při řešení těchto problémů vnímám jako velmi přínosnou.  Příchod nových Evropanů z nejrůznějších částí světa s sebou přináší potřebu upevňování fungujícího mezikulturního a mezináboženského dialogu na všech úrovních, s důrazem na komunikaci v rámci každodenního života.

 Prohlubující se evropská integrace a rozšiřování Evropské unie otvírají nové otázky o budoucnosti našeho kontinentu, o směřování našeho dalšího vývoje. Je velmi obtížné nalézt správný směr cesty bez jasného uvědomění si, odkud přicházíme. Směřování dalšího vývoje Evropy není možné bez připomínání si  kořenů naší kultury, naší civilizace, bez respektování křesťanských základů našeho společného domu. I zde se vytváří velký prostor  pro komunikaci mezi Českou republikou a Svatým stolcem, například již při příležitosti nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2009.

Otázky, které před nás současnost staví, jsou nelehké, leč i zde nacházíme ve slovech Vaší Svatosti naději a návod k řešení. V jednom z rozhovorů Vaše Svatost uvedla: „ Každý člověk je unikát, tudíž s každým novým člověkem v jistém smyslu nově začínají dějiny“.  V nové generaci a v její výchově zdá se být východisko. Výchova a vzdělávání je naléhavým úkolem dneška – „ a great educational emergency“.  Dovolte mi ještě jednou citovat z uvedeného projevu Jeho Svatosti Pavla VI, tentokrát z části oslovující  studenty : „…with your example, with your profession, your efforts, your assent, your fidelity, you will serve the modern society of your respective countries and be masters of life.“ Vaše Svatosti, Česká republika je připravena nést svůj díl odpovědnosti k dosažení úspěšného cíle i v této oblasti a těší se při tom na další spolupráci se Svatým stolcem.

Vaše Svatosti, přijměte, prosím, mé ujištění, že vynaložím veškeré své úsilí k dalšímu upevnění a rozvoji bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem.