Přesun na obsah

Návštěva "straordinaria e stupenda"

19. 10. 2009

Již počtvrté jsme mohli v naší malé zemi v srdci Evropy, kde křesťané tvoří pouze třetinu obyvatelstva, přivítat papežskou návštěvu. Jan Pavel II. navštívil naši zem po pádu komunismu celkem třikrát. Začátkem roku 1990 byl pozván prezidentem Havlem, aby pozdravil naši svobodu, v roce 1995 přijel, aby v Olomouci svatořečil naše dva blahoslavené – kněze Jana Sarkandra a matku rodiny Zdislavu z Lemberka a naposledy přišel jako poutník v roce 1997 slavit s námi millenium smrti svatého mučedníka, českého biskupa Vojtěcha, který úzce spojuje Čechy a Poláky. Jan Pavel, papež Slovan ze sousední země. Dvanáct let poté přichází Benedikt XVI., papež, který rovněž pochází ze sousedství.

Benedikta XVI. jsme pozvali hned po jeho zvolení, když čeští biskupové byli ve Vatikánu ad limina. Toto pozvání nosil papež v srdci a v jubilejním roce 1100. výročí narození „věčného“ knížete, zakladatele našeho státu a hlavního patrona naší církve, slavného mučedníka Václava papež odpověděl na naše pozvání k návštěvě ve dnech národní oslavy tohoto světce. Církev v naší zemi žije ve dvou církevních provinciích – moravské s metropolitním centrem v Olomouci, druhou provincií je provincie pražská. V moravské provincii žijí tři čtvrtiny věřících, nejvíce v brněnské diecézi. Proto jsme plánovali dvě velká setkání se Svatým otcem: hlavní mše v neděli 27. září na jižní Moravě v Brně, kde se účastnilo kolem 120 tisíc věřících, a druhou o slavnosti sv. Václava dne 28. září v poutním místě Stará Boleslav u Prahy, kde je místo jeho mučednické smrti. Tento den je státní svátek. Mše sv. a setkání s papežem zde bylo určeno především pro mládež. Sešlo se při ní více než 50 tisíc účastníků.

Při obou mších byl papež přijat s obrovským nadšením a láskou. Když projížděl v papamobilu shromážděnými jásajícími zástupy, lidé ho nadšeně vítali. Na obou místech se naplňoval základní smysl a cíl papežovy pastorační návštěvy. Jsme malá země, kde křesťané tvoří pouhou třetinu obyvatel. Jestliže se papež rozhodl navštívit tak malou zemi, s tak málo věřícími, pak ho k tomu vedla jedině apoštolská láska. Naše země má pověst jedné z nejateističtější a nejsekularizovanější země v Evropě. Papež přišel v duchu poslání svěřeného prvnímu papeži: „Utvrzuj své bratry!“

V síle myšlenek své poslední encykliky „Láska v pravdě“ vybízel v Brně k tomu, aby věřící prohloubili svou víru opřeni o pevnou naději v Krista, aby mohli nabízet svou zkušenost s radostným stylem života svým spoluobčanům. Připomínal naše světce Cyrila a Metoděje, Ludmilu a Václava. Na posvátném místě naší hlavní národní duchovní svatováclavské tradice ve Staré Boleslavi oslovil mládež a navazoval na nesmírnou touhu mladého srdce skrytou v nitru, touhu po nalezení smyslu vlastního života a štěstí, a zval k následování Krista „úzkou cestou“. Ukazoval, že jen uspokojováním materiálních potřeb se ke štěstí nedojde. Uváděl příklad sv. Václava a jeho velkou cestu k realizaci smyslu života. Při tom se zmínil o ideologii a životním stylu minulého komunistického režimu, který k nalezení štěstí člověka nevedl. Po mši sv. ve zvláštním poselství k mladým lidem rozvedl některé myšlenky homilie. Sv. Augustina představil jako příklad hledání smyslu života a životního povolání. Vyzval mladé lidi, aby se stali „posly naděje“, aby svou víru žili s radostí a nadšením, v jednotě mezi sebou a s Kristem aby čerpali sílu ke své životní cestě ze svátostí a pečovali o svou křesťanskou formaci.

Kromě těchto dvou centrálních chvil pastorační cesty se papež také setkal v bazilice Pražského Jezulátka, kterou spravují karmelitáni, s rodinami a dětmi. To bylö pro papeže příležitostí ke slovu o rodině. Když se pak osobně zdravil s tolika rodinami a dětmi, byly to pro papeže velmi radostné okamžiky. V přeplněné pražské katedrále, kde jsou hroby řady našich světců a kde se uchovávají jejich relikvie, se setkal s kněžími, řeholníky a osobami zasvěceného života při modlitbě nešpor. Ve své promluvě navázal na naši bohatou duchovní i kulturní minulost, připomněl příklady světců pro Rok kněží a vyzdvihl i hrdinské příklady životů pronásledovaných křesťanů za doby totality.

Papežova návštěva měla samozřejmě i stránku státní a veřejnou. Benedikt XVI. se setkal s prezidentem, který ho spolu s biskupskou konferencí k návštěvě pozval. Ve Španělském sále, nejprestižnějších prostorách Pražského hradu, papež pozdravil poslance, řadu pozvaných politiků a významných osobností veřejného života včetně členů diplomatického sboru. Velmi otevřeně k nim hovořil o svobodě získané po pádu totality o zodpovědnosti se svobodou spojené. O svobodě řekl, že nachází „svůj nejhlubší význam v domově duchovním“, a podtrhl význam křesťanství pro politický rozvoj společnosti. Vyzdvihl kulturní a politický význam Česka v srdci Evropy, jeho polohu jako křižovatku duchovních proudů v minulosti. Evropu nazval „domovem“, který je nutné budovat ... Ve Vladislavském sále Pražského hradu, dalším velmi prestižním místě Hradu, se papež setkal s akademickým a vědeckým světem naší republiky. Zde se zjevně cítil velmi doma. Ke svým posluchačům mluvil o svobodě, která je předpokladem pro používání rozumu a hledání pravdy a jako taková je principem křesťanství. „Autonomie má svůj smysl v odpovědnosti vůči autoritě pravdy.“ Celý jeho projev byl odměněn velikým aplausem...

Svatý otec označil svou návštěvu za mimořádnou, „straordinaria e stupenda“ ... Byl zjevně překvapen množstvím věřících na veřejných mších, vřelým přijetím společensko-politickým světem. Jeho návštěva byla přenášena všemi možnými médii, veřejnoprávní televizí, Českým rozhlasem, katolickou televizí Noe, katolickým rozhlasem Proglas, takže celá společnost byla trvale vtažena do této výjimečné události. Návštěva byla dokonale připravena, účastníci byli nejen disciplinovaní, ale účastní s hlubokou vírou. Takže dojem o naší zemi jako nejateističtější v Evropě, který média před papežskou návštěvou vyvolávala, si papež nepotvrdil, naopak odcházel s dojmem velmi pozitivním. Byli jsme rádi, že jsme papeži mohli udělat v jeho apoštolském poslání takovou radost...

Kardinál Miloslav Vlk

Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka