Závěr národní pouti

Poslední den národní pouti slavili poutníci v katedrále papeže Benedikta jako římského biskupa, v papežské arcibazilice sv. Jana v Lateráně, postavené ve 4. století císařem Konstantinem pro římského biskupa, tehdy papeže Silvestra I. Papežové tu bydleli až do 14. století, kdy se přestěhovali na vatikánský pahorek. Eucharistickou bohoslužbu slavil s ostatními biskupy a poutníky kardinál Miloslav Vlk.

Pro takovéto poutě i pro oficiální návštěvy biskupů „ad limina“ se doporučuje navštívit tři velké baziliky: Svatého Petra, Santa Maria Maggiore a sv. Pavla za hradbami. Pavlův hrob a jeho ostatky jsou v papežské bazilice sv. Pavla za hradbami. A protože se do programu poutě nevešlo navštívit společně i tuto baziliku, byly zde proto pro slavení liturgie vybrány mešní texty ze svátku Obrácení sv. Pavla.

Kardinál Vlk při mši svaté v této bazilice zdůraznil, že smyslem této poutě je vedle hlavního cíle poděkovat Svatému otci za jeho návštěvu u nás, také navštívit hroby apoštolů Petra a Pavla, setkat se s univerzální církví a sestoupit k jejím kořenům, prohloubit tak společenství s římskou a univerzální církví. Proto poukázal na bohaté vzájemné kontakty a na spojení církve našeho malého národa s Římem v dějinách i v přítomnosti.

Po této bohoslužbě se poutníci odebrali pěšky do nedaleké papežské baziliky Santa Croce in Gerusalemme, svatého Kříže jeruzalémského, která je od r. 1994 titulární bazilikou kardinála Vlka. Od vrcholného středověku byli totiž papežovými rádci kněží při hlavních římských bazilikách a měli jméno „kardinál“, protože sídlili u „cardo“, u jejich „veřejí“. Proto později mimořímští kardinálové dostávali podle této tradice některou z římských basilik jako titulární chrám.

Uchovává se zde nejen úlomek, ale velká část pravého Kristova kříže, který v Jeruzalémě našla císařovna Helena a jeho velkou část přenesla do Říma. Na místě dnešního chrámu stál její palác, kde byla tato část kříže uchovávána. Zde byla pouť ukončena bohoslužbou slova a uctíváním tohoto pravého Kristova kříže.

Kardinál Vlk v průvodu s ostatními biskupy přinesl z kaple ostatků Kristova umučení ostatek sv. Kříže, uložený v ozdobném proskleném kříži a vystavil ho k uctívání. Po biblických čteních a promluvě vyzval kardinál k uctění sv. Kříže, jako se to koná o Velkém pátku: „Hle kříž, na kterém umřel Spasitel světa…“ a všichni společně poklekli k uctění. Pak všichni přicházeli po trojicích, aby hlubokou úklonou mohli jednotlivě osobně uctít tento pravý Kristův kříž, na kterém za nás Kristus zemřel. Na konci poutníci zazpívali hymnus „Te Deum“ na poděkování za celou pouť. Po požehnání tímto křížem odnesl pan kardinál v doprovodu všech biskupů kříž do kaple ostatků, kde je uložen ještě hřeb, trny z Kristovy koruny a tabulka jeho kříže.

Během pouti poutníky věrně provázel český velvyslanec při Svatém stolci J. E. JUDr. Pavel Vošahlík, který na závěr všechny pozdravil. Bylo velice krásné, že pouť nečítala jen více než 1300 putujících, ale že se poutě zúčastnilo prostřednictvím medií, TV Noe a radia Proglas, mnohonásobně více poutníků. Italská TV Telepace předávala pouť prostřednictvím svého kanálu do mezinárodní sítě. Všem, kteří spolupracovali, patří velký dík!

V uvedeném smyslu sehrála pouť důležitou roli v prohloubení vztahu naší církve ke Svatému otci a univerzální církvi. A to nemohly narušit ani překroucené zprávy některých našich medií.