Promluva kardinála Vlka na rozloučení s mistrem Sukem

Přinášíme text pozdravu a promluvy kardinála Miloslava Vlka během rozloučení s mistrem Josefem Sukem v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, dne 15. července 2011.

Úvodní pozdrav

Vážený pane prezidente, vážená paní Suková, drazí blízcí příbuzní a přátelé mistra Josefa Suka, vážení účastníci tohoto rozloučení.

Shromáždili jsme se, abychom doprovodili našeho světově proslulého houslistu na jeho poslední pozemské cestě a abychom se s ním rozloučili. Odešel k Bohu, ve kterého věřil, k Pánu života i smrti, který je jeho pastýř, aby se s ním setkal tváří v tvář, aby se setkal se svými slavnými předky, kteří ho na této cestě předešli, především se skladatelem mistrem Josefem Sukem, s Antonínem Dvořákem a dalšími.

Shromáždili jsme se zde v bazilice svatých Petra a Pavla na Vyšehradě, abychom se za něho společně s rodinou modlili a obětovali tuto mši svatou.

Promluva

Drazí, když doprovázíme na poslední cestě z tohoto světa velikány našeho života – vědce, spisovatele, politiky, slavné umělce, můžeme mít pocit bezmocnosti: i velká osobnost se musí sklonit před majestátem smrti, která se tu zdá být nejvyšší autoritou. Jí každý z nás odevzdá vše: postavení, slávu a moc, všechna lidská práva, všechna vyznamenání a hodnocení a dnes tu řekněme všechny partitury i housle – bez jakýchkoliv diskusí a odmluv… Taková je realita stejná pro všechny, malé i velké, mocné i bezmocné. Nemá smyslu to zakrývat tím, že o této tvrdé skutečnosti cudně pomlčíme. Tento pocit bezmocnosti by byl na místě, kdyby nad touto tvrdou realitou života nezářila naděje, velká naděje, která není dána naší mocí, našimi lidskými silami, pokrokem, vědou, ale jinou velkou reálnou skutečností – zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

On také zemřel, ale vyšel z hrobu a na svém lidském těle, které mělo stejné podmínky jako tělo naše, ve svém lidském životě překonal smrt a dal nám naději: ukázal, že smrt a hrob není poslední, konečnou zastávkou našeho života. A když se Krista držíme vírou, máme naději, že se také nám dostane vzkříšení a život, který pokračuje, život věčný.

Nad rakví vašeho zemřelého září tato naděje, která je světlem také pro nejbližší – pro manželku paní Sukovou, pro kterou je odloučení od milujícího manžela, ze šedesátietého soužití a krásného rodinného společenství jistě bolestnou chvílí… Oba manželé byli úžasně spojeni i uměním. Paní Suková byla pro svého manžela vždy prvním publikem a určitým arbitrem, byla jeho všestrannou pomocnicí.

Mistr Suk byl věřícím člověkem a nesl v sobě tradici víry, která procházela celým rodem, od dědečka Antonína Dvořáka přes Josefa Suka. Koncentrovaly se tak v něm tyto dvě generace nejen umělecky, ale i duchovně.

Umění, hudba a hluboká duchovní tradice výrazně formovaly jeho duši, jeho osobnost: šlechticky noblesní, úžasně laskavý, s velkým pochopením pro ty, se kterým se setkával, ať už to byli mladí houslisté, či jeho přátelé.

Mistr Suk překročil hranici života, aby se setkal se svými blízkými, kteří ho předešli na věčnost. I my se s ním setkáme, až opustíme tento svět. To je naděje, bez které nelze žít. Ta nám září v Ježíši zmrtvýchvstalém. A tady mohu vyslovit přání: Tato naděje ať je světlem ve chvíli vašeho rozloučení.

O zemřelých říká Písmo: „Jejich skutky jdou s nimi“. Mistr Suk svým hlubokým duchovním profilem a svým uměním, svými četnými koncerty rozdával krásu svého umění, k radosti posluchačů a ke chvále nejvyššího Dárce všech velkých darů. Na jeho pozvání jsem se zúčastňoval tradičních koncertů na Hod Boží vánoční v kapli na zámku Štiříně. Mistr hrával celou duší k narozeninám malému Ježíšovi. Všechny velké skutky jeho života jdou s ním. I Jeho umění jde s ním a bude trvat i v ráji. Umění a krása jsou sestrou Dobra a Pravdy, které trvají ve věčnosti.

Tento reálný, integrální a komplexní pohled naděje na život člověka je silou i pro ty nejbolestnější chvíle, které nás potkávají. Jak říká sv. Pavel v listu, ze kterého jsme dnes četli: „Bůh přivede k životu ty, kteří zemřeli ve spojení s ním. Těšte se proto navzájem těmito slovy…“ Ať je tato skutečnost víry také vaší posilou v této chvíli dočasného rozloučení.