Revoluce mezilidských vztahů

Ve čtvrtek 17. listopadu sloužil kardinál Miloslav Vlk mši svatou na poděkování za 22 let svobody. Mše byla organizována z podnětu KDU-ČSL a proběhla v Praze v chrámu Matky Boží před Týnem.

Přinášíme text homílie, kterou u této příležitosti pronesl.

Promluva při děkovné mši svaté 17. 11. 2011 za 22 let svobody.

"Naši současníci se dívají na běh dějin jako na přirozený proces, který jde kupředu úsilím, spoluprací lidí, ale i střetáváním rozdílných aktivit i napětí člověka. Lidé se snaží pochopit vývoj analýzou působení těchto faktorů.

Ale touto cestou nedochází k moudrému pochopení dějin, a hlavně člověk takto není schopen nalézt poučení z historie. Je tak odsuzován prožívat stále znovu bolesti dějin a nést jejich mnohdy těžké břemeno. Nejsou to fráze, jak by se možná mohlo zdát. Připomenu jedno obrovské, katastrofální poučení z dějin, které jsme mnozí z nás zažili. Velká francouzská revoluce se svými krásnými a líbivými hesly liberté, egalité, fraternité, založenými na osvícenském rozumu a vůli člověka, které byly postaveny na oltář a adorovány. Bůh byl zcela vyloučen. Jaké plody přinesl tento velký dějinný projekt člověka?

Nebudu dělat dlouhé analýzy jen připomenu, že vrcholnými plody tohoto zářivého osvíceného projektu byly dvě velké ideologie minulého století – komunismus a nacismus - které nakonec tyto ideály zcela popřely. Kde byla svoboda? Vzpomeňte na komunismus. Kde byla rovnost? Třídní a rasové kastovnictví odporující důstojnosti člověka. Kde bylo bratrství v těchto režimech? Byly neseny nenávistí, třídní a rasovou, a člověk sebe povýšil na pána, který rozhodoval o životě a smrti milionů lidí!

Já se domnívám, že každý dějinný projekt, který vylučuje Boha, musí skončit podobně: koncentráky, holokaust, gulagy. Promiňte, že při této radostné události děkování za osvobození z krutého totalitního režimu připomínám tyto věci. Tato připomínka vede k otázce, jestli jsme se z té historie dostatečně poučili a na jakých základech jsme postavili nově vybojovanou a získanou svobodu, protože jestliže je někdo spoután sobectvím a nezvládnutou touhou po majetku, a je schopen krást a kvůli tomu i vraždit, není svoboden…

Nebudu to dlouho rozebírat, protože všichni znáte naši politickou, ekonomickou i společenskou současnost. Před několika lety jsem byl v Bruselu, v sídle EU. Pozvaní náboženští leadři jsme diskutovali o příčinách ekonomické a finanční krize. Závěr: absence duchovních hodnot.

Každé výročí naší sametové revoluce nám znovu a znovu připomíná tuto otázku, zvláště když symbolem té revoluce byla svatá Anežka. Mluvilo se o Anežském zázraku. V  sametové euforii jsme totiž přehlédli biblické texty, se kterými je tato světice a tento zázrak spojen.

Dnešní první čtení z listu Kolosanům, ze mše o památce sv. Anežky, zaznívalo i 25. listopadu 1989 ve svatovítské katedrále při děkovné bohoslužbě za svatořečení Anežky Přemyslovny, po které se šlo na manifestaci na Letnou. Toto čtení je jakási magna charta mezilidských vztahů, charta základů úspěšné společnosti. Měla by být napsána výrazným písmem na panelech a vyvěšena v parlamentech jako základní pravidla pro vzájemné vztahy poslanců a senátorů, pro jednání a přípravu zákonů, které mají sloužit dobru jedince i společnosti.

Tak jako velké ideály francouzské revoluce bez Boha skončily v totalitních ideologiích minulého století, tak se mi zdá, že podobně ideály sametové revoluce bez duchovních hodnot končí zatím v těch katastrofálních mezilidských vztazích, korupci a rozkrádání společného dědictví. Dějiny nám znovu dávají neúprosnou lekci. A není to nějaké moje sýčkování a škarohlídství, ale tvrdá realita, jejímž důsledkům se v budoucnosti nevyhneme, jestliže neuděláme novou „revoluci mezilidských vztahů“.

Úsilí o postavení komunistické strany mimo zákon je sice chvályhodné úsilí, ale nepomůže, jestliže nezvedneme anežské dědictví, reprezentované tímto textem Písma a neuděláme novou revoluci.

Abych byl konkrétní: Proč by některá politická strana nemohla například pro jednání parlamentu navrhnout vytvoření kodexu pravidel základů slušného jednání mezi poslanci a senátory? Výchozí bod je formulován v uvedeném textu slovy: „Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému…“.

Možná, že se vám to zdá nemožné. Ale Duch svatý ve světě působí a ukazuje, že takové věci jsou možné. Možná, že to představuje dlouhou perspektivu. Ale musíme začít.

Dnešní slavení s památkou sv. Anežky je pro nás výzvou, abychom nejen oslavovali, ale Anežské dědictví uskutečňovali. Jaké? Například její úsilí o usmíření krále Václava s jeho synem Přemyslem Otakarem. Nebo její sestoupení z Hradu, z královských výšin do podhradí k chudým a ubohým. Ostatně dnešní evangelium je pro mezilidské vztahy revoluční, nová antropologie.

Toto naše slavení je výzvou, abychom v revoluci pokračovali podle pravidel, která jsou spojena se životem svaté Anežky a reprezentují naší revoluci.

Prosme tedy při této děkovné bohoslužbě za to, aby naše revoluce pokračovala tímto směrem, který nám znamení časů a slova Božího Písma ukazují, abychom byli schopni ji dovést do konce."

kardinál Miloslav Vlk