Přesun na obsah

K situaci v Polsku

8. 1. 2007

Polskem otřásla v těchto dnech aféra v souvislosti se jmenováním biskupa Stanislawa Wielguse varšavským arcibiskupem. Bylo poněkud těžké se k tomu konkrétně vyslovovat, když byly k dispozici jen zprávy ze sdělovacích prostředků, když nebyl znám informovaný oficiální postoj církve k celé záležitosti  poté, co arcibiskup Wielgus spolupráci doznal. Nakonec papež dal najevo, že je ochoten jeho resignaci přijmout a arcibiskup Wielgus ji podal. Je to jistě to nejsprávnější řešení.  

Sdělovací prostředky uvádějí poměrně  veliké číslo kněžských spolupracovníků. V Polsku existují dvě historické komise. Jistě jim nejde jen o to zjistit,  kdo spolupracoval. To by bylo trochu povrchní. Aby bylo možno dobře jednotlivé případy zhodnotit, je třeba napřed analyzovat celkovou  situaci církve v Polsku za komunismu, její postavení ve společnosti, její sílu. Měla myslím daleko více možností i určitého vlivu než u nás a mohla se více bránit proti útlaku. Měla dosti značný vliv na lidi. Biskupové byli většinou na svých místech, kněží v nich mohli mít oporu. Je třeba zvážit mentalitu, sebereflexi vlastního postavení  kněží ve společnosti; zvážit sílu tlaku bezpečnosti na církev, na kněze, který podle mého názoru nebyl tak silný jako u nás. Církev měla daleko více kontaktu s Vatikánem. Domnívám se, že ani tajná policie neměla  a nemohla mít takovou razanci jako u nás. Je třeba prostě rozanalyzovat fenomén spolupráce kněží v této situaci i motivaci k ní… To by měl být dle mého názoru důležitý cíl práce komisí. Zjišťovat jednotlivé případy odděleně od jasného poznání těchto skutečností by, dle mého názoru, mohlo přinášet zkreslené výsledky.

7.1.2007


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka