Slavení narozenin

Své osmdesáté narozeniny oslavil kardinál Vlk na mnoha místech nejen ve vlasti, ale i v zahraničí; v Římě, naposledy také v Bruselu při příležitosti velké mezinárodní akce nových církevních hnutí „Společně pro Evropu“.

Doma začal slavit už před řadou dní v různých společenstvích, která ve svém kněžském životě měl kolem sebe. Například v jednom „centru“, které tito jeho přátelé vybudovali poblíž Kaplice z ruiny venkovského statku, se shromáždili v počtu asi 80 osob ke společnému slavení a vzpomínání. Sešly se tu tři generace: někdejší „mládež“, jejich děti a pak ještě jejich vnuci. Bylo krásné vidět, že to, co tehdy bylo zaseto, přináší plody. Podobně i ve východních Čechách, kam před 50 lety už jako jihočeský archivář jezdíval s partou mladých lidí na tábory v Anenské studánce, atd.

Oficiální „slavení“ bylo 17. až 20.5. V den narozenin 17.5. slavil mši sv. v arcibiskupské kapli na pražském arcibiskupství s těmi, kteří byli v jeho funkčním období blízkými  spolupracovníky. Jeho nástupce, kardinál Dominik Duka mu poděkoval a poblahopřál k jeho jubileu. V pátek večer 18.5.  při děkovné bohoslužbě zaplnili věřící, nejen z arcidiecéze, svatovítskou katedrálu. Bylo tu řada kněží a řeholníků a řeholnic. Byli tu mnozí čeští biskupové. Ze zahraničních biskupů tu byli někteří ze Slovenska a pak kromě dalších, zvláště jeho dva přátelé biskupové polští, mons. Libera z Plocku a arcibiskup Zimon z Katovic. Mezi biskupy tu byl i anglikánský emeritní biskup ze St.  Albans Robin Smith, který se účastní pravidelně setkávání nekatolických biskupů, přátel Díla Mariina. Mezi zahraničními hosty tu byli někteří kardinálovi přátelé a spolupracovníci z Říma, jako vedoucí sekretariátu biskupů větve Díla Mariina, generální sekretář P. Helmuth Sievers a jeho zástupce. Také i někteří představitelé jiných nekatolických církví tu byli…Vedle církevních představitelů se oslavy zúčastnili i představitele veřejného života jako místopředseda vlády ministr zahraničí K. Schwarzenberg, současný i předchozí rektor Karlovy university, a další významné osoby. Kázání pronesl osobní přítel p. kardinála plzeňský biskup František. Při závěrečných projevech blahopřání přečetl p. nuncius Mons. Leanza i blahopřejný dopis Svatého otce Benedikta XVI.

Po děkovné bohoslužbě se konala v representačních místnostech pražského arcibiskupství recepce na počest oslavence, při které přišlo p. kardinálovi osobně popřát mnoho jeho přátel a dalších věřících.

Druhý den, v sobotu 19.5., slavil p. kardinál Vlk děkovnou bohoslužbu ve své rodné diecézi v Českých Budějovicích, kde se stal v r. 1990 na rok jejím biskupem. Mše sv. se konala v redemptoristickém klášteře Panny Marie, protože místní katedrála je v rekonstrukci.  Bohoslužby se zúčastnila řada kněží diecéze, mnoho věřících z jižních Čech a také i zahraniční hosté, biskupové, linecký - emeritní biskup M. Aichern, který byl v r. 1990 spolusvětitelem tehdy nového biskupa M. Vlka. Dále světící biskup pasovský jako zástupce biskupa F. Edera, který byl tehdy jako sousední biskup také spolusvětitelem a další zahraniční hosté. Kazatelem byl sám kardinál Vlk. Po bohoslužbě p. biskup Paďour poděkoval a popřál p. kardinálovi k jeho jubileu a po přátelském posezení u oběda s kruhem hostí a přátel navštívil p. kardinál spolužáky z bývalého Jirsíkova gymnázia, kteří se k té příležitosti sešli, a strávil s nimi milé chvíle….

V podvečer odjel p. kardinál na poslední etapu slavení – do rodné farnosti Chyšky, aby slavil děkovnou bohoslužbu se svými příbuznými, se spolužáky z tamní školy a s věřícími, se kterými se ve svém mládí setkával při farních bohoslužbách a dalších akcích ve farnosti, kde našel své kněžské povolání. Farnost ho vždy provázela modlitbami na jeho životních cestách…

Po slavnostním obědě s celým „rodinným klanem“ – s třemi sestrami, jejich dětmi a vnoučaty – ukončil p. kardinál tento „maraton“ slavení.

Teď ještě jubilanta čeká slavení ve farnostech, kde jako farář působil, v Lažišti u Prachatic (v sobotu 26.5.) a v Rožmitále pod Třemšínem (27.5.), kde mu byl komunistickým režimem odňat tehdy nutný státní souhlas k veřejnému výkonu kněžské služby a on se pak stal na skoro deset let umývačem oken v Praze.