Přesun na obsah

Papež František

18. 3. 2013

Jméno "prosťáčka z Assisi" zaplňuje od středečního večera všechna média, tištěná i elektronická.

Opravdu je to situace, jakou církev v moderních dějinách snad dosud nikdy nezažila. Už víc než měsíc plní světová i lokální media všeho druhu zprávy o církvi.

 

Tady, ve Vatikánu, nás domácí i zahraniční zpravodajové stále žádali o zprávy, které nemohli získat jinde, takže i spolupráce s médii byla mimořádná.

Výjimečnost chvíle je dána především tím, že naplno žijeme v mediálním světě, dále je dána abdikací Benedikta XVI., což je také po staletí nevídaná situace. A konečně nemalá výjimečnost, že byl zvolen neevropský papež "nekonvenčního" biskupského profilu. Ta skutečnost bude ještě nějaký čas držet zvláštní živý zájem všech médií o církev a o papeže.

Naše mediální doba způsobuje, že se každá informace šíři velmi rychle a opravdu do široka, proniká do každé domácnosti a zachvacuje celý svět! Média chtějí vzbudit a udržet pozornost, hledají proto zajímavé, mnohdy zvláště negativní a šokující zprávy.

Jejich velkou snahou je získat co nejdříve co nejvíce zpráv a různých podrobností. V dnešní době velké neznalosti o církvi mohla média, zvláště televize, svým informováním udělat velkou službu pro církev, zvláště když se po ohlášení papežovy abdikace dlouho nic zvláštního nedělo.

Bylo možno informovat o kanonicko-právní situaci papeže, o konstituci Jana Pavla II., o situaci církve po smrti papeže, o kardinálech a jejich funkci, o přípravě konkláve a o jeho průběhu.

I když na mnohé informace bylo uvaleno z pochopitelných důvodů embargo, bylo dobře, že mluvčí Svatého stolce podával aspoň základní informace o rozhovorech kardinálů v přípravné fázi konkláve, bez udání konkrétních jmen autorů příspěvků. Díky televizi bylo možné sledovat i nástup kardinálů do Sixtinské kaple a jejich přísahu na začátku konkláve.

Média jsou v dnešní době mohutnou velmocí. Jsou schopna vyvíjet velký tlak, mají velkou manipulativní i ovlivňující sílu. Toho je si církev dobře vědoma, zvláště v tak citlivé době, jako je ta dnešní. V době téměř absolutního relativizmu svět často nemá mnoho pochopení pro hodnoty, které si člověk sám nevytvořil. Církev vychází ze základních hodnot, které jsou božského původu, zjevené Bohem, Ježíšem Kristem, a nelze je libovolně měnit.

Ano, je si vědoma, v jakém světě žije, že má chápat vývoj a události ve světě jako "znamení časů". Má tato znamení brát na vědomí a zvažovat, co pro ni znamenají - jak jí Kristus přikázal. Nesmí se ale přizpůsobovat tomuto světu (srov. sv. Pavel Řím 12, 2).

Proto se při tak závažné chvíli, jako je volba nového papeže, přísně řídí především Duchem svatým, který jí byl dán. Proto tajemství, izolace od vlivu světa, přísahy atd. Správnost těchto opatření úžasně potvrdil výsledek volby: nebyl vybrán žádný "žhavý" kandidát médií, ale kardinál, který stál spíše na okraji, méně povšimnut. Toho, v tichu konkláve, "ve spolupráci s kardinály" překvapivě vybral Duch svatý.

O papeži Františkovi už toho média napsala tolik, že je obtížné ještě něco dodávat. Jeho duchovní profil dobře vyjadřuje v církvi na této rovině zcela neobvyklé jméno František. Každý jeho krok po zvolení přirozeně dokumentoval a potvrzoval pravdivost této volby. Například i slavení první bohoslužby po zvolení v Sixtinské kapli ukázalo jeho vztah k liturgii, jeho způsob neokázalého liturgického postoje. Média sledovala všechny jeho kroky, které to vše potvrzují.

Všichni kardinálové, kteří se s ním setkávali například u stolu v Domě svaté Marty nebo i při setkání se všemi kardinály v Klementinském sále, to zakusili.

U té příležitosti jsem s ním zažil mimořádnou chvíli. Šli jsme ho pozdravit společně s kardinálem Dukou. Papež se mě zeptal na jméno. Když jsem se mu představil, řekl: "A, umývač výkladů!" Byl jsem velmi překvapen a zeptal jsem se ho, odkud to ví. On mi k mému velkému překvapení řekl: "Četl jsem Váš životopis!" Četl onu známou, původně francouzsky napsanou knihu: "Umývač oken - arcibiskup pražský", která byla přeložena do více jazyků a také do španělštiny. Tato momentka ukazuje jeho osobní vztah ke spolubratřím biskupům.

Zvláště v těžké době pro církev Duch svatý zasahuje. O páté neděli postní se čte úryvek z proroka Izajáše a v něm je věta: "Hle, činím věci nové, už klíčí, což to nevidíte?" Touto větou prorokovou je nutno se dívat na současnou volbu papeže a vzpomenout si na velkou výzvu Jana Pavla II. v Apoštolském listu k jubileu roku 2000: "Znovuobjevit působení Ducha svatého v církvi Boží dnes!" Vzpomenout si na Ježíšovy přísliby, které dal apoštolům před svým odchodem: "Dám vám nového zastánce", "brány pekelné ji nepřemohou". Právě blahoslavený Jan Pavel prohlásil za blahoslavené asi 1.300 křesťanů, aby ukázal, že v církvi jsou nejen chyby a hříchy, ale že je tu tolik svatosti.

To vše i události dnešních dnů nám dávají velkou naději: "Hle činím věci nové... už klíčí!"

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka