Bratrské setkání biskupů

Od 24. do 28. února se v “Centru Mariapoli” v Castel Gandolfu u Říma, konalo pravidelné setkání “biskupské” části Hnutí fokoláre. Toto centrum je velikým střediskem Díla Mariina, kde se průběžně celoročně konají různá setkání. Setkání duchovní na základě spirituality jednoty Chiary Lubichové, setkání formační i informační pro všechny součásti hnutí. Jednotlivá odvětví (v hnutí jich je 19) tu organizují svá celosvětová setkání. Toto centrální “středisko” se rozvinulo na “papežském” teritoriu Castel Gandolfa, pár kroků od sídla papežů, když Jan Pavel II. daroval hnutí velkou prázdnou halu, která byla kdysi používána pro velké audience, když zde papežové pobývali. Dnes se audience konají na nádvoří papežského sídla.

Dílo Mariino v této obrovské hale vybudovalo víceúčelové centrální středisko se všemi potřebnými zařízeními, několik obrovských sálů, překladatelská zařízení pro více jazyků, se vší moderní projekční a komunikační technikou, je tu kaple, kuchyně, jídelna, ubytování, administrativní centrum. V budově žijí asi dvě velká ženská společenství fokoláre, která se starají o zajištění provozu střediska během roku. Takových “středisek” má Hnutí fokoláre po světě vícero.

Větev biskupů tu má pro svá setkání rezervovaný čas v únoru. Toto světové shromáždění biskupů spirituality bylo 37. setkáním. Účastnilo se ho kolem 65 biskupů z 29 zemí světa. Základní program setkání je vždy žít spolu v praxi spiritualitu jednoty, sdělovat si své zkušenosti s touto spiritualitou v praktickém životě a práci biskupa, společná modlitba a slavení eucharistie. Pravidelnou součástí byla od začátku vždy audience u Svatého otce, kterého vždy o svých setkáních a jejich programech písemně informujeme. Papež biskupy obvykle povzbuzuje, aby na této cestě pro dobro církve pokračovali. Tentokrát papež František zdůrazňoval to, co mu tolik leží na srdci: církev jako “dům a škola společenství” podle Novo millenio ineunte Jana Pavla II., jako vyjádření toho, k čemu spiritualita jednoty směřuje. A také společné svědectví o evangeliu. Každoročně přichází pozdravit biskupy i prezidentka Díla Mariina. Tentokrát Maria Voce představila celoroční program života pro celé hnutí - rozvíjet a uskutečňovat mezi sebou jeden ze základních pilířů spirituality: “Vzájemná láska učedníků Kristových” (srov. Jan 15,12). Ve svém slově zdůraznila, že tato vzájemná láska má za základ slovo “jako”. Jako Otec miluje Syna, tak Syn miluje Otce a touto láskou Syn miluje i nás. On je nejen vzorem, nejen nám dal přikázání, ale vlil nám do srdce svého Ducha – lásku Trojice. A z tohoto daru mají žít i jeho učedníci. Ne především vlastním lidským snažením a úsilím, ale láskou, která tryská ze srdce Otcova. Na toto téma také papež při audienci reagoval, když zdůrazňoval, že společnost dnes potřebuje svědectví o stylu života, z něhož vyzařuje “novost”, kterou nám přinesl Ježíš.

Ve společenství jednoty nebylo možné nevstupovat na cestu, ke které vyzývá papež František: otevřenost, vycházet ke druhým. Do těchto jeho “vizí” nás vtahovaly přednášky a rozhovory těch, kdo tuto spiritualitu žijí právě v blízkosti papeže Františka. Například arcibiskup Vincenzo Zani z kongregace pro školy, který představil v úžasné syntéze myšlení papeže Františka nejen jak on sám ho formuloval ve svém posynodálním dokumentu Radost z evangelia, ale i v jiných jeho projevech a homiliích.Všechny naplňovala radost, když jsem viděli tu úžasnou syntonii spirituality jednoty Hnutí fokoláre a papežova myšlení, a chápali jsme, jak se Duch svatý konkrétně projevuje v církvi dnešních dnů.

Dílo Mariino a ostatní nová církevní hnutí pokoncilní doby jsou především hnutí laická. A to opět zcela ladí s tím, jak papež zdůrazňuje roli laiků v církvi a jejich poslání evangelizovat. Oni spolu s hierarchií a kněžími tvoří jeden lid Boží. A tyto dvě “dimenze “ církve jsou “soupodstatné”, jak kdysi napsal Jan Pavel II. V této souvislosti mluvili pak další přednášející o synodalitě v církvi na všech úrovních. Prefekt kongregace pro jednotu křesťanů kardinál Kurt Koch, který zná spiritualitu Chiary Lubichové, hovořil o stavu ekumenického snažení v církvi a o různých kontaktech mezi křesťanskými církvemi.

Naše výroční setkání nás naplňovalo velkou radostí, útěchou a nadějí, když jsme mohli zřetelně pozorovat tak úžasnou práci Ducha svatého v našich srdcích, mezi námi, v církvi i ve světě.

kardinál Miloslav Vlk