Hlas lidu

My, starší, jsme v 50. létech zažili, jak se dá “hlas lidu” zmanipulovat a zneužít. V době totality si komunistický režim získával potvrzení svých známých kriminálních činů “hlasem lidu”. Nechali lidi volat: “Smrt pro špiony!”  Režim i s jejich pomocí posílal na smrt nevinné lidi (nejvyšší církevní představitele, Miladu Horákovou a řadu dalších politicky nepohodlných lidí). 

To, co píše autor ”jav” v parlamentních listech 3. dubna t. r. o hlasu lidu proti restitucím, mi až příliš připomíná ony známé praktiky. Nebo chce “jav” oživovat tuto “spravedlnost” padesátých let?  Když člověk slyší soudružku Semelovou, jak volně a bezostyšně mluví v duchu těchto praktik a “lid“ neprotestuje, ale mlčí, tak abychom začali mít strach… Pan “jav” používá podobné praktiky. Demokratické ústavní právo se tu posuzuje podle toho, jestli členů církve je hodně,  nebo málo. Místo, aby se lid ptal, “kdo má Ústavou zaručené právo na majetek”, říkají “nač to potřebují”...

Neměli by se zodpovědní za společnost nebo politické strany trochu starat o výchovu k myšlení v duchu základních demokratických hodnot? Ústavní právo a spravedlnost nazývá pan Tejc “bažení po majetku”. Jak převrácené myšlení a nebezpečná rétorika 50. let! A co tunelování společného majetku řadou i nejvyšších politiků, o kterém se stále v mediích píše? K tomu “lid” mlčí? To jsou důležité signály pro volby. Lidi s takovýmto způsobem myšlení je nebezpečné volit!

A neschopnost člověka – to není otázka “odpouštění”. Jestliže k ní někdo mlčí, pak se to nazývá “nezodpovědnost”!

kardinál Miloslav Vlk