Setkání katolických biskupů - přátel Díla Mariina

Když se rozhlížíme po církvi v posledních desetiletích, zvláště v období po II. vatikánském koncilu (nedávno jsme slavili 50 let od jeho zahájení), zjišťujeme, že velmi silně zaznívá slovo, výzva: „společenství“. Toto echo se ozývá zvlášť silně na pozadí rozpadlých mezilidských vztahů ve společnosti. Dochází k prohlubování individualismu osobního i kolektivního, který se projevuje nejen nevšímavostí a lhostejnosti k osudům tolika lidí, kteří trpí, ale i sobeckým postojem k jejich životům, který se vyhrocuje až do nenávisti a agrese ke druhým. Ano, v některých částech světa se stává oficiální vládnoucí ideologií.

Proto na Vatikánském koncilu již před 50 lety, zazníval „anticipovaně“, prorocký hlas Ducha svatého v dokumentech o církvi jako společenství. V pokoncilním období se tento aspekt ještě více prohluboval s postupujícím rozpadem společnosti a papež Jan Pavel II. jasně konkrétně poukázal na vliv Ducha svatého v církvi a ve světě dnes zdůrazněním vzniku nových církevních hnutí a v tříletém období přípravy na oslavu jubilea 2000 zorganizoval „výstavu“ tohoto působení: svolal do Říma zhruba 50 nových církevních hnutí o vigilii Svatodušních svátků v roce `98. V dokumentu „Příchod třetího tisíciletí“ vyzývá, abychom „znovu objevovali působení Ducha sv. v církvi a ve světě dnes“. Dějiny jednotlivých církevních hnutí jsou toho hmatatelnou ukázkou. Také sedmdesátiletá historie Hnutí fokoláre je toho zvlášť silným důkazem. Hnutí se rozvinulo zhruba do 19 větví, zahrnující různé oblasti života církve.

Jednu z posledních větví tvoří biskupové, přátelé Díla Mariina, kteří přijali tuto spiritualitu do svého života a práce, protože charizmatem biskupů je budovat jednotu církve a to naprosto ladí s jádrem této spirituality. Biskup má totiž podle kanonického práva možnost zvolit si určitou spiritualitu pro svůj život s tím, že musí zůstat otevřený pro všechny spirituality. Biskupové nejsou „členy“ hnutí, ale „přáteli“. Tak se biskupové z celého světa už 38 let každoročně v Centru Mariapoli v Castel Gandolfu scházejí ke svému setkání.

Když si kdysi Chiara Lubichová uvědomila, že rozsáhlé světové hnutí potřebuje formační centrum, modlila se za dar od boží prozřetelnosti, aby ho Dílo mohlo vybudovat, protož nechtěla zatěžovat členy hnutí nějakou sbírkou na tento účel. Boží prozřetelnost se projevila: Jan Pavel II. daroval Dílu Mariinu prázdnou, nepoužívanou audienční halu na okraji velkého papežského parku, která kdysi sloužila pro audience v letním sídle papežů, když bylo špatné počasí. Dílo Mariino zde vybudovalo 3 podlaží velkých sálů a podzemí kuchyni a jídelnu. Centrum pojme i několik tisíc účastníků najednou. Celoročně se tu průběžně a nepřetržitě konají formační setkání různých větví hnutí.

Tady se pravidelně konají také naše každoroční setkání biskupů. Setkání v blízkosti Říma umožňují setkat se s papežem, představit mu naši společnou cestu a naše programy, prožít s ním chvilku kolegiality, chvilku jednoty a slyšet jeho slovo povzbuzení. Letos začátkem března se tu sešlo 60 biskupů z 34 zemí celého světa, většina katolíků latinského ritu, ale také 5 biskupů dalších katolických ritů. Nejpočetnější skupinou bylo 24 biskupů z Afriky a středního východu, z 11 zemí. Pozoruhodné bylo, že tu byl pomocný biskup z Damašku a biskup ze Záporoží z Ukrajiny, z oblastí bojů. Od nás jsme byli 3, ze Slovenska 1. 17 biskupů tu bylo letos poprvé.

Program má vždy zhruba tři základní části: informace o životě Díla ve světě, zvláště informace z biskupské větve. Hnutí má každoročně zvolený jeden z bodů spirituality, z něhož celé hnutí žije. Letos to byla Eucharistie. Téma předkládá prezidentka Díla Mariina Maria Voce. O něm jsme pak rozjímali a diskutovali. Třetí částí je vzájemná výměna našich zkušeností ze života spirituality jednoty.

Každoročně nás také přijme papež buď k soukromé audienci, nebo se účastníme veřejné audience. Papež má pro nás obvykle nějaké slovo povzbuzení. Text jeho letošního projevu si můžete přečíst zde.

V závěru si biskupové sdílejí své zážitky a dojmy ze setkání. Zaznívají slova vděčnosti, protože na mnohých chybí takovýto prostor k osobnímu setkání a otevřenému bratrství od srdce k srdci. Tyto dny jsou pro nás každoročně velkým darem a povzbuzením.

kardinál Miloslav Vlk