Umíme myslet?

V poslední době se v našich médiích rozvinula velká veřejná bitva o to, jak prezident zachází s udílením státních vyznamenání. Mám na mysli známou kauzu neudělení státního vyznamenání strýci ministra Hermana, panu Jiřímu Bradymu, židovského původu, který přežil holokaust. Tato událost rozdělila společnost a kolem ní se rozpoutala dosud nevídaná zajímavá výměna názorů. Také na svých stránkách jsem se k případu vyslovil v článku „Umění myslet“. Článek vyvolal řadu většinou souhlasných reakcí, některé nesouhlasné. Jednu z nich napsal na svém facebookovém profilu ex-hejtman Michal Hašek. Nemám v úmyslu s jeho způsobem myšlení diskutovat, ale zdá se mi, že je to pěkná ukázka toho, co jsem ve svých úvahách kritizoval -způsob myšlení a argumentace některých politiků, kteří ovlivňují naši veřejnost.

Naštěstí u pana Haška je to velmi průhledné, protože on se s některými svými kauzami zcela zdiskreditoval, například kauzou jeho utajované mluvčí. Věnujme se ale zmíněnému článku:

Hašek tvrdí, že „údajné kupčení nikdo neprokázal“. Zdá se, že pan Hašek neumí číst. Ale to nechávám stanou.

Prý se mám podívat, „jakým způsobem byly v parlamentu schváleny církevní restituce“. Překvapuje mne, že pan Hašek uvádí k mé kritice prezidenta a jeho kauzy „Brady“ proces schvalování restitucí v parlamentu. Parlament je také státní instituce, se kterou nemá církev oficiálně přímo co dělat. Návrh restitučního zákona byl vyjednáván ve společné komisi státu a církve, jejichž jednání jsem se také účastnil. Mnohé její problémy jsem na svém webu komentoval. Schvalování zákonů je politický proces. Pokud tady Hašek chce něco kritizovat, tak to chápu jako: „i v parlamentně se kšeftuje“! Ale jakou souvislost má takováto kritika s mým článkem? Jak pan Hašek myslí a jak argumentuje? To, že se schvalovaný zákon týkal církve, není ještě argumentem proti mému článku! To je záležitost parlamentu, ne církve! Jaká je to logika?! Co je to za argument? To může být nanejvýš argument proti korektnosti schvalování zákonů, proti korektnosti politických procesů, ale ne proti mně a proti církvi! Kde je běžná logika myšlení, pane Hašku?

Dále pan Hašek tvrdí, že kšeftování se státním vyznamenáním nebylo prokázáno. Je slepý, to si myslí on, protože to nechce vidět ani slyšet. Proč tolik veřejných a státních institucí se rozhodlo nějaké vyznamenání p. Bradymu udělit? Co bylo důvodem?

Pan Hašek pak rozšiřuje svou argumentaci proti mému článku tématy, která naprosto nesouvisejí, ale mohou pobouřit veřejné mínění a závist malého českého občánka vůči církvi. On „odsuzuje reálné politické kšeftování s nemravnými církevními restitucemi.“ V čem ale spočívalo to „nemravné politické kšeftování“ Hašek neprokázal. Spoléhal, že bude působit ten velkohubý politický výkřik i bez doložení. Pane Hašku, kde je vysvětlení, důkaz toho „nemravného kšeftaření“? Zdá se mi to spíše totalitní komunistická rétorika! Nemohl byste to více vysvětlit.

Je to pouze ubohé politikaření a ukázka způsobu myšlení a očerňující argumentace, i když to není logické. Já bych se za takový způsob „argumentace“ styděl! Pan Hašek to považuje za „prokázaný fakt“. A zase opakuje stále dokola neprokázaný argument, že operuji nedokázaným faktem kšeftaření. To je ubohý způsob myšlení a argumentace. Chápu, že s takovým způsobem myšlení byl z politické scény odstaven.

A opět omílá „velkorysé finanční náhrady“. Ty byly dohodnuty společnou komisí státu a církve. To se ale do jeho konceptu argumentací nehodí. Tady bych doporučil na tomto webu (www.kardinal.cz) velkou řadu článků k tomuto tématu, kde jsou konkrétní argumenty (například článek „Restituční pohádky a argumenty“ z r. 2011). Ale pan Hašek se staví jako „odborník“ a sám restituce hodnotí jako „velkorysé“. Doporučuji, aby si prostudoval v parlamentní spisovně materiály tzv. „Kasalovy parlamentní komise“, v níž byli i renomovaní zahraniční odborníci. Ti došli před projednáváním návrhu zákona v parlamentu k závěrům, že kdyby mělo dojít k úplnému vyrovnání toho, co stát za ta léta z církevního majetku získal a co z toho za ta léta církvi vrátil, zůstává tu dluh asi 168 miliard, které si stát dosud nechal v kapse. Pane Hašku, tohle je nemravné!

S tím souvisí buď vědomě lživé, nebo naprosto nezodpovědně neinformované, znovu opakované tvrzení politiků a novinářů, že církve byly celá ta léta komunismu „placeny ze státního rozpočtu“. Rafinovaně lživé tvrzení, které zamlčovalo, že ale do státního rozpočtu z druhé strany tekly peníze z církevního majetku, který stát neprávem držel, a že naopak stát z těchto peněz ještě bral. Taková je pravda té lživé propagandy!

S těmito otázkami je spojená ještě další „malá“ nepravda – že skončením restitucí bude uskutečněna odluka církví od státu. To je jemná nepravda. Odluka je zakotvena dávno, dávno v ústavě, kde se říká, že stát je nekonfesní a církve na státu nezávislé. Takový je právní stav, ale ta skutečnost, že stát držel církve ekonomicky v područí, způsobovala, že se ústava nemohla v tomto bodě naplňovat.

Stejně flagrantně nepravdivé je Haškovo falešné, překroucené tvrzení, že „církevní restituce prošly pravomocně dík tomu, že pro ně hlasoval někdejší poslanec ODS Roman Pekárek před nastoupením do vězení. A tady je zase nová docela solidní lež. Restituční zákon č. 428/2012 Sb. byl v parlamentu pravomocně odhlasován po vrácení ze senátu dne 8.11.2012, jak si lze ověřit zde. Takže i bez hlasu poslance Pekárka by zákon prošel, poněvadž bylo třeba 101 hlasů.

Hašek dále ještě konstatuje, že návrh jihočeského hejtman Zimoly na zdanění církevních náhrad není „špatný nápad“. Tady zcela odhaluje „zdroje“ svého myšlení. Zimola navrhuje zdaněním finančních náhrad „pošlapat Ústavu“, která chrání majetek všech občanů bez rozdílu. Zimolův návrh, který se Haškovi líbí, je bezostyšným stylem komunistického zacházení s Ústavou a právy občanů a jejich pošlapáním. Finanční náhrady církve jsou podle zákona jejím majetkem, který jí parlament určil za nevratný majetek, a ten ústava chrání. Nyní už chápu, z čeho vychází Haškova argumentace: z komunistického zacházení s právy občanů, kdy někteří byli rovní a jiní „rovnější“.

Otázka žalob proti krajům: stát v minulosti vydal krajům různé části majetku církví, které měl v držení, přestože první zákon o restitucích stanovil tzv. blokační § 29 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. na dosud nevydaný církevní majetek, a tak dal církvím „legitimní očekávání“, že ten majetek jim bude vydán. Stát ale pošlapal i své vlastní zákony. Tohle panu Haškovi nevadí, ale to, že církve trvají na svém zákonném právu, nazývá málem zločinem. Církve čekaly 21 let, než se stát konečně dostal k tomu dodržovat své vlastní zákony. Prosím, nazývejte věci správným jménem.

Nechci generalizovat, ale pozorné sledování Haškovy argumentace ukazuje, kam až se myšlení některých politiků může dostat.

kardinál Miloslav Vlk