Přesun na obsah

Stuttgart 2007 - Ano životu, ano Evropě

15. 5. 2007

Když papež Jan Pavel II. vydal v roce 1999 svůj apoštolský list o přípravě na jubilejní rok 2000, rozdělené na tři roky, napsal o druhém roku věnovaném Duchu svatému: Proto náleží k prvořadým povinnostem příprav jubilea znovu prozkoumat přítomnost Ducha, který působí v církvi jednak svátostně, zvláště skrze svátost biřmování, a jednak v různých charizmatech, úřadech a službách, které on sám zavedl pro její dobro: Jeden a týž Duch rozděluje k užitku církve své různé dary podle svého bohatství a podle potřeby služeb v církvi“ Tertio millennio adveniente.

Aby tuto výzvu sám plnil, svolal na vigilii Letnic na Svatopetrské náměstí v roce 1998 setkání nové církevní komunity a hnutí, aby ukázal působení Ducha svatého v dnešní církvi. Označil tato hnutí za „prozřetelnostní dar Ducha svatého pro církev“.

Tehdy papeži jednotlivě veřejně děkovali někteří zakladatelé velkých hnutí: Kiko Arguello (Cursillos), Jean Vanier (Archa), Mons. Luigi Giussani (Comunione e Libarezione) a Chiara Lubichová, zakladatelka Hnutí fokoláre, přislíbila, že bude usilovat o to, aby se mezi hnutími vytvořila jednota a úzká spolupráce. Tento prorocký slib se začal hned naplňovat v osobních setkáních představitelů hnutí.

V roce 1999 v den, kdy zástupci Světového luterského svazu a římskokatolické církve podepsali "Společného prohlášení k nauce o ospravedlnění“ v německém Augsburku, došlo k prvnímu setkání představitelů katolických a ekumenických hnutí v Ekumenickém centru v Ottmaringu, aby se lépe poznali a mohli spolupracovat.

Následovala další setkání, nejen katolických hnutí, ale i podobných hnutí z jiných církví, zvláště mezi velkými hnutími – Comunione e liberazione, Hnutí fokoláre, Komunita Sant´Egido, Hnutí obnovy v Duchu svatém v katolické i evangelické církvi, YMCA a další.

Během setkání v roce 2001, 8. prosince, uzavřeli přítomní zástupci hnutí pakt vzájemné lásky na základě evangelia. Začalo se uvažovat o tom, jak vystoupit z pouze církevního rámce a začít vnášet vztahy jednoty do civilní společnosti. Byla zorganizována řada setkání, i s politiky, zvláště ve velkých městech. V roce 2002 se tak zrodil návrh zorganizovat velké „demonstrativní“ setkání na evropské úrovni jako příspěvek procesu sjednocování Evropy pod heslem „Společně pro Evropu“.

Setkání se konalo 8. května roku 2004 ve Stuttgartu ve velké Schleyer-Halle. Sešlo se tu asi 9.000 účastníků z více než 170 různých hnutí za přítomnosti asi 50 biskupů a řady osobností z oblasti politiky. Přes satelit bylo spojeno dalších 100 000 osob. Tato událost a přípravy na ni přinesly silnou zkušenost akční jednoty mezi hnutími v katolické i ostatních církvích. Byl to i první velký signál pro Evropu, že křesťané jsou tady s důležitým programem pro sjednocenou Evropu. Tehdy se akce zúčastnil předseda Evropské komise, vysocí politici z různých států. Další poslali svá poselství. Bylo dohodnuto, že se za několik let hnutí znovu setkají ve Stuttgartu.

Ve dnech 10.-12. května 2007 se tento program naplnil. První dva dny byly věnovány prohloubení jednoty mezi jednotlivými hnutími - výměnou zkušeností, modlitbou, meditací, zpěvem. Kongresu se zúčastnilo na 3000 zodpovědných z více než 240 hnutí a komunit různých církví. Byla vyslovena řada závažných projevů k evropskému procesu sjednocování, k nutnosti budovat na hodnotových a duchovní základech s tím, že každý začne přeměnou osobního i komunitního života. Motto kongresu bylo: „Společně na cestě.“ Některé z projevů, které zazněly, chceme postupně zveřejnit zde v českém překladu.

Přestože tato hnutí jsou především laická, účastnilo se aktivně asi třicet biskupů různých vyznání, jejichž program moderoval kardinál Vlk. Kardinál Walter Kasper, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jako oficiální zástupce Vatikánu vyslovil v závěru svého projevu názor, že laická hnutí potřebují církev a církev potřebuje laická hnutí. 12. května vyvrcholilo setkání účastí asi 8.000 lidí z více než 240 hnutí a komunit, opět ve velké Schleyer-Halle ve Stuttgartu. Papež Benedikt XVI. zaslal své pozdravy, které byly přijaty ve Stuttgartu s velkým aplausem. Kardinál Walter Kasper řekl, že hnutí vytvořila novou soudržnost církví ve smyslu nové spirituality a nového solidarity. Podle názoru biskupa Wolfganga Hubera, který je předsedou Rady evangelických církví v Německu, začíná tato solidarita modlitbou křesťanů. „Kdo se modlí, ztrácí lhostejnost…“ Byl velmi vděčný za společenství, ve kterém se současně žije víra a sociální praxe.

To, co účastníky – přes jejich jazykové rozdíly a denominace spojuje, je přiznání k Ježíši Kristu a přání společně se angažovat pro Evropu. V neposlední řadě proto, jak řekl zakladatel komunity Sant´Egidio, Andrea Riccardi, „instituce jsou zkostnatělé, politici jsou váhaví a chybí vize“. Země potřebuje nové proroky, pokračoval Riccardi: proroky, kteří budou Evropě připomínat její odpovědnost při boji proti hladu ve světě, ale také proroky, jejichž vzorem je zemřelý zakladatel komunity Taizé Roger Schutz.

Další poselství zaslali kancléřka Angela Merklová, předseda Evropské komise Barroso zaslal pozdrav na videozáznamu. Osobně se zúčastnil italský ministerský předseda Prodi.

Byl zřetelný průnik a sblížení církevního světa a světa společenského.

Na závěr kongresu bylo vydáno poselství: sedmerým „Ano“ prohlásili zástupci asi 250 křesťanských hnutí, že se chtějí zasadit za ochranu života, ochranu manželství a rodiny, za solidaritu s chudými a znevýhodněnými zeměmi, zvláště s Afrikou. Že nejde jen o krásná slova, doložila prezentace aktivit různých společenství: kurzy pro manželské páry, projekty pro děti z ulice, terapie drogově závislých, pomoc nemocným AIDS v zemích třetího světa a další.

Celý text poselství si můžete přečíst zde.


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka