Jednání mezi státem a církvemi začíná

V médiích se v poslední době stále častěji znovu objevuje dávné téma uspořádání vztahů mezi církvemi a státem. Je to konečně známka dobré vůle začít řešit toto dlouho se vlekoucí neblahé dědictví komunistického bezpráví.

Setkání nejvyšších představitelů církví postkomunistických zemí střední Evropy, které se nedávno konalo v Praze, ukázalo, že jsme poslední zemí, která tyto otázky stále nemá vyřešené.

Nyní se objevuje naděje i u nás. Část historie těchto snah, které ale žádný výsledek pro nedostatek politické vůle nepřinesly, jsem z písemných materiálů ještě jako předseda ČBK zpracoval v r. 2001. Sekretariát ČBK vydal pod č. 17 brožurku s názvem Přehled jednání mezi státem a církvemi v letech 1990-2000;, kde jsou popsány i aktivity a návrhy katolické církve v té době (srov. Hrdina Antonín Ignác: Vztahy státu a církve v České republice v letech 1990 - 1999, Eurolex Bohemia, a.s., Praha 2007).

Je dobré si připomenout konkrétní kroky, které byly na této cestě už vykonány, abychom měli správný a objektivní obraz.

Církve samozřejmě přivítaly současné zřízení vládní komise, poněvadž dřívější náznaky jednat se často točily jen kolem ministerstva kultury. Už před dvěma roky jsme požadovali založení příslušné vládní komise a zapojení i ostatních zainteresovaných ministerstev, poněvadž ministerstvo kultury nemělo mandát jednat za ostatní ministerstva. Proto církve vítají, že tento jejich hlas byl vyslyšen. Už tehdy jsme měli připravenou ekumenickou církevní komisi. Nyní se v nové situaci rodí církevní komise nová. Katolická církev jednala v plénu České biskupské konference vícekrát a připravovala různé návrhy na řešení (viz Přehled jednání mezi státem a církvemi v letech 1990-2000). Některé své návrhy a přehledy majetku předala vládě. Poněvadž jsem věděli (jak se dnes ukazuje a přiznává), že Pozemkový fond i přes blokační paragraf určitý majetek církví uvolňoval, nebyly poskytnuty pochopitelně všechny údaje, abychom případně tento nezákonný postup právně nezpochybňovali.

Osobně jsem velice rád, že názory na majetkové vyrovnání, vyslovované v současnosti různými vládními činiteli, jsou objektivní a reálné. Uznává se, že církve byly komunistickým režimem připraveny o svůj majetek a že tyto kroky ze strany tehdejší totalitní moci byly motivovány nepřátelskou ideologií a nikoliv "právem" a byly vůči církvím likvidační. Jsem rád, že bylo upuštěno od názorů, že církev svůj majetek nikdy nevlastnila (srov.  Hrdina Antonín Ignác: Vztahy státu a církve v České republice v letech 1990 - 1999, Eurolex Bohemia, a.s., Praha 2007, str.,48). Tento názor z pera právníků opakovali veřejně i renomovaní politici, např. dr. Rychetský, Miloš Zeman aj. Tak daleko nešli ani komunisté na vrcholu své totalitní moci. Uznávali - a existuje k tomu řadu dokumentů - že původně církev majetek vlastnila, i když jí ho posléze odňali. To je důležitý obrat, který by mohl být důležitým bodem při dalším jednání.

Co se týče smlouvy s Vatikánem, dokumentu vyjednaném smíšenou vatikánsko-českou komisí a podepsaném v r. 2002 tehdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a apoštolským nunciem Erwinem Josefem Enderem; pro udivující populistické a nepřátelské argumenty některých právníků, že totiž smlouva privileguje katolickou církev a diskriminuje ostatní církve, ji poslanci bez vážnějších argumentů odmítli. Dnes bude nutné, aby se racionálně uvažující politici (i ti nejvyšší) oprostili od podobných iracionálních, prázdných a nepravdivých názorů a aby si ujasnili, co znamená mezinárodní smlouva s Vatikánem, kterou v nějaké formě už mají všechny postkomunistické země. Smlouva totiž neobsahuje žádné privilegium, ale vyjadřuje pouze právní postavení katolické církve v naší společnosti. Je tedy pouze garantem, že se právní postavení katolické církve nebude zhoršovat. Takováto nedorozumění je nutno napřed vyjasnit, aby bylo možno i na tomto poli konstruktivně jednat.

Uvedené nevyřešené problémy negativně ovlivňují obraz naší demokracie v očích zahraničí. Červánky dobré vůle se v obou těchto oblastech ukazují. Přejeme těm, kteří jsou zodpovědní, mnoho zdaru na cestě odstraňování dosavadních překážek, aby bylo možno konstruktivně jednat....