Přesun na obsah

Nový rok 2008

1. 1. 2008

Vánoce slaví věřící v kostele, v liturgii ne jeden či dva dny, ale celých osm dní – my říkáme celý oktáv. A ten osmý den vánočního slavení padá přesně na 1. ledna. O vánocích oslavujeme narození Ježíše a na závěr, v ten osmý den je slavnost jeho matky Marie. My křesťané jsme také občany a nevylučujeme se z účasti na slavení událostí civilního života, jako je Nový rok. Také pro nás začíná nový úsek času života. V předvečer, tj. na Silvestra se ohlížíme zpět na uplynulý rok, konáme děkovné bohoslužby za vše dobré, co jsme v uplynulém roce prožili. Vyhlížíme příchod nového roku a vstupujeme do něj s vánoční zkušeností, tzn. s vědomím, že naše životní cesty doprovází Ježíš, který přišel, aby byl s námi po všechny dny. Nikdo tedy nejde se strachem a nejistotou do neznámé budoucnosti, ale s nadějí a vědomím: nejsem sám, na mé straně je všemohoucí Bůh ve všem, co přijde. A to mi dává klid.

Když jsem byl jako chlapec a odcházel jsem ve 14 letech z domova, na prahu  stála má matka, dělala mi na čele kříž a provázela svou láskou, péčí a modlitbou. Vím, že dnešní kultura vztahu rodina, matka, dítě je úplně jiná. Já prožívám Nový rok podle své zkušenosti a slavnost Panny Marie na prahu nového roku chápu tak, že tu také stojí matka, Matka Boží, která mně svou péčí a mocnou přímluvou provází na mém vstupu do nového roku. Čili tento den je pro mne plný pevné naděje a vděčnosti.

A mé přání nám všem: aby při tomto vstupu měl každý z nás také naději, že vše, co přijde, zvládne, že nebude sám, že tu jsou přátelé a přeji aspoň paprsek víry, že Bůh o nás ví, a jak jsme to o vánocích prožili, že Bůh přišel kvůli nám.

Kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka