Právo trpí násilí

Mediální trvalka – majetkové vyrovnání s církvemi – v době výročí invaze a olympiády poněkud ustoupila do pozadí. Přitom se ale dne 20. srpna uskutečnilo důležité setkání ministrů Václava Jehličky a Petra Gandaloviče se členy speciální parlamentní komise, která má za účasti zástupců všech parlamentních stran (i komunistů) předložit parlamentu posouzení vládního návrhu o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Z nejrůznějších hledisek, někdy velmi zvláštních, jindy trochu směšných, bylo až dosud v parlamentu i mezi politiky v naší současné společensko-politické situaci toto téma traktováno. Někteří členové parlamentní komise tvrdili, že rozsah majetku je chycen „ze vzduchu“ a žádali podklady. Jistě, mají na to právo, je-li to podloženo dostatečnými argumenty. Před nedávným časem dostali členové komise balík dokumentů, podkladů pro stanovení rozsahu majetku, o který se jedná. Nevím, jestli poslanci byli schopni to vše prostudovat do setkání komise s dvěma členy vlády v parlamentu. Reakce na toto předložení byly rozpačité. Někteří to zřejmě nečetli, a tak raději nediskutovali, poslanec Tlustý se účastnil asi poloviny jednání, jinak odcházel pryč. Žádal naturální restituci i diecézím, což však, alespoň dříve, odmítala soc. dem., s níž jinak poslanec Tlustý nezřídka ladí. Úplná naturální restituce by ale znamenala, že by menší církve nedostaly skoro nic, a stát by je měl „na krku“. Zatímco při finančním vyrovnání katolická církev rozhodla dát jim z obdržené částky 17 %.

Sice někteří poslanci, i když neřekli proč, dále tvrdili – jako by neslyšeli žádné argumenty – že „filozofie církevních restitucí je špatná“, ale jisté je, že hlasy řady poslanců při oficiálním předložení těchto dokumentů, které konkrétně vysvětlil předseda expertů církevní komise ing. Karel Štícha, byly daleko smířlivější. Zdá se, že snad už nikdo nebude vykřikovat, že údaje jsou chyceny z „luftu“. Nejsem si jist, jaká je schopnost těch poslanců, kteří jsou vedeni emocionální snahou nic církvím nedat, předložené podklady číst a pochopit. Nenávist, emoce a podjatost zaslepují a znemožňují správné a pravdivé chápání věcí. Experti věnovali této práci dodatečně stovky hodin, aby z podkladových materiálů, které shromáždili od státních úřadů, ale i z církevních zdrojů, sestavili znovu jasné důkazy. Nikdy nebylo toto téma tak kompletně dokumentováno. Ukazuje se, jak výhodné řešení pro stát vláda navrhla. Novinářům jsou nyní tyto podklady k dispozici. Média budou snad moci v příštích dnech posoudit, jestli skutečnou snahu hledat řešení podle principů spravedlnosti mají všichni členové parlamentní komise nebo jestli vodítkem práce některých poslanců je odpor ke spravedlnosti a spíše apriorní snaha vládní návrh odmítat.

Právo a spravedlnost se bohužel často hledá na ulici, která vychází ne z principů spravedlnosti a práva, ale z emocí. Tak se dochází ke statistice 37% pro majetkové narovnání a 63% proti. Bylo by zajímavé slyšet v průzkumu veřejného mínění odpovědi na otázku: myslíte si, že je správné, aby se v této věci náš stát, naše společnost řídila principem práva a spravedlnosti, principy, které jsou zakotveny v ústavě, nebo aby rozhodovala jen podle zdání a emocí? Obávám se, že právě absencí těchto principů v myšlení lidí se dochází k takovým výsledkům veřejného mínění. Politici se na to odvolávají a začarovaný kruh se uzavírá.

Není trochu bolestné, když náš stát na jedné straně prohospodaří miliardy na různých arbitrážích, které zaviňují politici a státní úředníci, soudy a policie svou nezodpovědností, která často není vůbec stíhána, a doplácí na ni daňoví poplatníci, a na druhé straně se někteří politici opět nezodpovědně snaží hojit cestou nespravedlnosti na církvích a dohadují se o pár desítek miliard, které mají zjednat spravedlnost?

Opravdu kuriózní jsou na toto téma názory několika politiků, které nemají racionální základ, a často jsou používány příklady a argumenty z různých revolučních dob minulosti, kdy neplatilo právo, nebo z dob, kdy ještě neexistovala charta lidských práv. Kromě toho se neoprávněně dohadují, jestli majetek církvi opravdu patřil nebo ne. To jsou zřetelná znamení, že právě tito politici chytají argumenty „z luftu“. A zdá se, že to nikomu nevadí. Spravedlnost trpí násilí ...

Tyto problémy při majetkovém narovnání vznikají v době, kdy pravda, čestnost, zodpovědnost, právo a spravedlnost se u nás stávají tak trochu bezdomovci a jsou mnohdy vylučovány na okraj společnosti. I sami někteří politici přiznávají, že je u nás někdy obtížné dobrat se spravedlnosti a dosáhnout práva.

Kardinál Miloslav Vlk