Přesun na obsah

Nepochopené gesto milosrdenství

30. 1. 2009

„Gesto milosrdenství“ papeže Benedikta XVI. (snětí exkomunikace ze čtyř lefebvristických schizmatických biskupů vysvěcených proti výslovnému zákazu papeže Jana Pavla II. v roce 1988) vyvolalo velkou vlnu otázek, nepochopení i nesouhlasu. O širokou emotivní kampaň se postaral anglický lefebvristický biskup Richard Williamson svým skandálním prohlášením popírajícím holocaust, které bylo vysíláno ve švédské televizi tři dni před uveřejněním omilostňujícího dekretu.

Souběh těchto dvou událostí a následující kampaň je zřetelnou ukázkou toho, jak v dnešní době nejen prostí lidé, ale i novináři, politici a představitelé velkých institucí nejsou často schopni zdravého logického úsudku. Obviňují papeže, že omilostnil veřejného popiratele koncentráků. Je to politováníhodná neschopnost jednoduché matematiky, protože ono televizní prohlášení bylo vysíláno v den podepsání dekretu (natočeno dokonce již někdy v listopadu), takže i odrostlejší školák pochopí, že snětí exkomunikace nemá co dělat s oním prohlášením, jelikož předcházelo nebo bylo současné, a že se netýkalo názorů na holocaust, ale náboženských církevních věcí. Bohužel taková jednoduchá logika chyběla i představiteli polovládní židovské agentury pro Izrael, panu Hermonovi, který 26. ledna označil omilostňující dekret „za skandální rozhodnutí papeže Benedikta zrušit exkomunikaci Williamsona“. Vicepresident Ústředí německých židů v Německu se také vyjádřil: „Myslím, že je to skandální, nemůžeme to pochopit“. Na tiskové konferenci v Jeruzalémě bylo papežovo gesto označeno „za urážku Izraele“ a za „vážné narušení vztahů Izraele a Vatikánu“. Naštěstí izraelská vláda nepřikládá těmto událostem takovou váhu. Jinak by se mnozí mohli s obavou ptát, jestli není takovéto pochybné a převrácené logiky užíváno i při posuzování velkých a závažných problémů mezinárodního konfliktu s Palestinci.

Ale i německá Židovská rada, od níž bychom očekávali více racionality, označila papežův čin za „šok“, „políček do tváře“, i když mu „nepřičítá zlý úmysl“. Mediální pracovníci Vatikánu se k těmto útokům na papeže hned jasně vyslovují. Sám papež se k celé záležitosti vyjádřil při modlitbě Anděl Páně, při večerních nešporách a při středeční audienci. Vyslovil solidaritu se Židy a vyjádřil jim úctu. Rozhodně odsoudil popírání holocaustu. I biskup Fellay, jeden z oněch lefebvristických biskupů, prohlášení velmi rozhodně odmítl a omluvil se Svatému otci i všem lidem, protože, jak řekl, ono prohlášení padá na celé Bratrstvo Pia X. Snažil se poněkud nevěrohodně vysvětlit, že biskup promlouvá autenticky, jen když mluví o věcech Božích, ale ve věcech politických vyjadřuje jen svůj vlastní názor a nemluví jménem Bratrstva. Ujistil, že oni „budou pokračovat v hlásání katolické nauky a rozdávání svátostí našeho Pána Ježíše Krista“.

Bohužel výše uvedená převrácená kampaň odvádí pozornost od vlastního jádra věci, jeho souvislostí a důsledků. Také katoličtí biskupové odsuzují a odmítají Williamsonovo nepřijatelné skandální prohlášení a vyslovují nad ním velké politování, ale také odmítají nesprávné postoje židovských organizací. Předseda italské biskupské konference kardinál Bagnasco lituje „nespravedlivých slov“ italských rabínů proti papežovi. I předseda komise pro vztahy k židům v Německé biskupské konferenci Mussinghoff co nejostřeji odsoudil Williamsonovo prohlášení. Ale katoličtí biskupové si touto kampaní nenechávají zakrýt pohled na vlastní jádro věci. Vyzvali lefebvristické biskupy, aby se vyjádřili „jednoznačně a hodnověrně ke II. vatikánskému koncilu“, zvláště k dokumentům o ekumenismu a náboženské svobodě.

V církvi se papežovo krásné „gesto milosrdenství“ z jedné strany hodnotí kladně, ale na druhé straně jsou velké pochybnosti, jestli schizmatici přijmou učení vatikánského koncilu. Není jasná situace schizmatického Bratrstva Pia X., které bylo vlastně také exkomunikováno a rozpuštěno, ale neuposlechlo. V dekretu se o něm nic neříká. Celá věc je odvážným začátkem procesu, o kterém se neví, jak se bude dále vyvíjet. Budeme doufat, že ti, kteří se na cestu schizmatu vydali, budou ochotni a schopni se navrátit.

Kardinál Miloslav Vlk

Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka