Pád vlády

V těchto dnech se hodně mluví, píše a také čte o poslední události v našem parlamentu: o svržení vlády opozicí, totiž opozicí sociálních demokratů a komunistů za podpory poslance ODS Vlastimila Tlustého a dalších z koalice. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že kolem 70% občanů s tímto jednáním nesouhlasí. Jsou to voliči ODS, ČSSD, ale i ostatních stran. Ti dali poslancům důvěru a mandát, aby za ně mluvili a jednali. Nyní se ukázalo, že voliči s nimi nesouhlasí a že odmítají jejich závažný čin. A tomuto nesouhlasu se vlastně není co divit. Když sledujeme parlamentní debaty, zvláště v posledních dnech, tak nemůžeme být překvapeni. Někdy se mi zdá, že by televize tyto parlamentní „hrátky“ neměla přenášet, poněvadž to ohrožuje mravní výchovu mládeže. Od lidí s pokleslým morálním, lidským i politickým myšlením a pokleslými způsoby mezilidských vztahů nelze čekat nic jiného. Na své volební programy, na sliby a mandát voličů si málokdo z nich vzpomene. Jestliže poslanci jako základní program sledují osobní sobecké zájmy, nelze se divit, že potopí vládu i v takovéto vnitřní a mezinárodní situaci. Jde jim o vlastní cíle. Škoda, že při takovéto zradě mandátu nemohou být poslanci svými voliči odvoláni.

Pád vlády i celková parlamentní scéna je veliká lekce pro nás voliče pro příští parlamentní volby. Je to poučné defilé poslanců, ukázka, koho volit a koho nevolit. Je to i okamžik, kdy politické strany odhalují své skutečné zájmy a ohled na dobro a prospěch celé společnosti. V procesu přípravy pádu vlády se nám představili i další politici se svými záměry a uvažováním. Vedle neblahého vlivu na naši společnost jde i o dosti značné poškození obrazu našeho národa v zahraničí. Já jen doufám, že toto veliké politické divadlo, tato „veliká tragédie“ snad přispěje k probuzení voličů. Jde o budoucnost národa a tohoto státu. Dvacet let není snad tak dlouhá doba, abychom zapomněli na své nedávné zkušenosti.

Kardinál Miloslav Vlk