"Můj neúspěch"

Během nedávné papežské návštěvy novináři pravidelně telefonovali panu generálovi Kvíčalovi, zodpovědnému za bezpečnost a ochranu papeže, a dotazovali se, jestli nedošlo k nějaké nepříjemnosti nebo prostě nějakému maléru. Návštěva však probíhala bez jakýchkoliv potíží a problémů. A tu se novináři chytili mého „hodnocení“ stavu církevně-politické oblasti katolické církve, do které papež přišel, protože papežovu návštěvu spojovali ve své fantazii s mým odchodem. V mém vyjádření o církevně-politické situaci měli hned něco „negativního“, a tak toho příslušně využili, rozšířili mé vyjádření k současné situaci Česka i na všechny oblasti činnosti biskupa – prostě naprostý neúspěch. V článku Lidových novin „Vlk přiznal: nevyšlo mi to“ se výslovně píše o politicích: „při jednání s nimi“, tedy ne o věcech pastoračních.

I z tohoto článku je ovšem znát novinářská neznalost toho, o čem novináři píší, když mluví o „končícím působení ve funkci primase českého a pražského arcibiskupa...“ (která se týká činnosti v diecézi) a hned říkají, že „jsem hodnotil své působení v čele  církve“.  Pletou  dohromady  jednání  na  rovině  církevně-politické, ve věcech, které se týkají celé církve v Česku, v pozici předsedy ČBK a to spojují s činností arcibiskupa v pražské diecézi. Já jsem v Otázkách Václava Moravce jasně řekl:  „za těch dvacet let na té rovině, řekl bych církevně-politické…“

Za každou diecézi je na prvním místě a především zodpovědný její biskup. Diecéze je součástí církve nebo lépe řečeno v diecézi církev žije. A není vhodné ztotožňovat diecézi s celou církví v Česku, jak to novináři dělají. Chápu, že se v církevní oblasti moc nevyznají. Někteří hledají něco negativního a to při tak úspěšné návštěvě papeže bylo těžké. Papež vícekrát ve svých projevech zdůrazňoval, že je nutné hledat pravdu. Ta slova, myslím, platí také pro novináře, jimž bohužel ne vždy o pravdu jde. V Otázkách Václava Moravce jsem   jasně  řekl –  cituji  doslova: „za  těch  dvacetlet  na  té  rovině církevně-politické jsem nedosáhl vlastně téměř nic“. Bylo zřetelné, že mluvím o otázkách církevně-politických a o zodpovědnosti, kterou jsem měl v létech 1991-2000 jako předseda ČBK, protože za církevně-politické otázky má zodpovědnost předseda spolu s tím, kdo je zodpovědný za veřejné záležitosti. Tím jsem byl donedávna, ale dnes už žádnou z těchto odpovědností nemám. Za právě citovanou větou v dialogu s panem Moravcem rozvádím a vypočítávám, jaké „dluhy“ zůstaly, totiž otázky z církevně-politické sféry.

Novináři nerozlišují právní kompetence některých funkcí v církvi jako předsedy biskupské konference, který reprezentuje církev katolickou u nás, a nejvyšší titul, který má kardinál. Svým výrokem jsem ten „neúspěch“, který patří ne pouze mně, ale těm v církvi v České republice, kdo jsou za to přímo zodpovědní, vzal na sebe, když druzí o tom takto otevřeně nemluvili.

Při předávání arcidiecéze se bude jednat o hodnocení práce biskupa v diecézi – a to jsem nedělal – nebude se jednat o „dluhy“ v této velké církevně-politické záležitosti, které jsou v kompetenci biskupské konference, a ty já předávat nebudu. A pak – nevím, kdo nástupcem bude a jakou bude mít zodpovědnost v ČBK a jestli se ho budou přímo ty „dluhy“ v církevně-politické oblasti týkat. Určitě mu budu předávat arcidiecézi, ale činnost v ní jsem v těch souvislostech nikde nehodnotil. O tom však žádný z novinářů nemluvil, protože neví, co je posláním a povinností arcibiskupa v diecézi. Vidí nás politickýma očima.

Žádný „černý víkend“ se nekonal, poněvadž o stavu církevně-politických otázek mluvím stejně už léta (viz moji brožuru „Přehled jednání mezi státem a církvemi v letech 1990-2000“). Před návštěvou jsem na těchto svých stránkách v článcích „Témata k papežské návštěvě“ a „Papež Benedikt XVI. a naše situace“ shrnul marné úsilí zodpovědných za místní církve v Česku o vyřešení řady věcí mezi církví a státem ... Takže nic nového, jen na otázku pana Moravce, v jakém stavu „předám církev“ (ono nepůjde o předání „církve“, ale pouze o předání arcidiecéze), jsem  vlastně  shrnul  situaci  v  oblasti církevně-politické, za kterou jsem nesl také v určitých obdobích částečně zodpovědnost. A celkově vzato, tady opravdu nedošlo k žádnému většímu pokroku. Takže mi velmi zdařilá papežova návštěva žádný „černý víkend“ nepřinesla. Ten byl „vytvořen“ jen fantazií paní novinářky Zuzany Kaiserové z Mladé fronty DNES, která mne ze své neznalosti pasuje také na „šéfa české katolické církve“. To, že jsem jí věnoval poměrně dosti času v pondělí večer po všech těch náročných dnech, ona přes své černé brýle „zhodnotila“, že jsem byl smutný a spojila to s mým „neúspěchem“ a s předáním funkce. Je však jasné, že ty dvě věci spolu nesouvisejí ... V určité své neinformovanosti to chápala po svém. Velké interview, které se mnou dělala, jsem chtěl k autorizaci a tam neměla prostor uveřejnit, co by chtěla. A tak paní novinářka aspoň do titulků dala to, co potřebovala, a uveřejnila vedle našeho rozhovoru svůj komentář, v němž napsala to, co se jí nepodařilo dostat do mnou autorizovaného interview.

Tentýž posun pak udělala, když chybně interpretovala slova státního sekretáře Vatikánu pro Českou televizi kardinála Tarcisia Bertoneho, který na otázku, jak hodnotí moje konstatování, že jsem v této oblasti církevně-politické ničeho nedosáhl a že ty otázky zůstávají nevyřešené, řekl, že „je to pravda“. Jezdil jsem s kardinálem Bertonem každý den v autě a o těchto věcech jsme dlouho hovořili a dobře vím, co měl kardinál na mysli. Takže žádné napětí mezi Vatikánem a námi neexistuje, to jsou výmysly novinářů. Titulek v Lidových novinách „Vatikán počká s vyrovnáním“ vlastně znamená, že my, církev v České republice, počkáme s vyrovnáním. Takže nám nikdo nepřišel „domluvit“, abychom zatím nic nežádali. Vatikán tyto otázky nechával vždycky v našich rukou, protože nám důvěřoval, a odložení bylo od začátku především naším návrhem. Ale paní Kaiserová to vše ve své neznalosti interpretovala, jak se jí to pozdávalo.

I aktuálnost otázky mého odchodu do důchodu byla novináři uměle vytvořena, protože se chybně domnívali, že o tom bude Svatý otec mluvit třeba v závěru návštěvy při obědě na pražském arcibiskupství. Novináři nemají cit pro to, že takováto záležitost se s atmosférou tak úspěšné návštěvy nespojuje, a spekulovali o tom, že papež mi při této příležitosti poděkuje za mou službu a přiveze jmenování nového arcibiskupa. Stále tvrdošíjně spojovali papežovu návštěvu s mým odchodem z funkce, přestože jsem už před tím nesčetněkrát opakoval, že nic takového nebude dříve než v říjnu či v listopadu, nebo dokonce až v závěru roku. Mám dojem, že se slavnostní atmosféra návštěvy nechá napřed trochu doznít. To vše ale někteří novináři nechápou ... Já doufám, že papežská návštěva i všechny kauzy, které novináři dávali na stůl, je aspoň trochu posunuly ve správnějším pochopení církevní oblasti ...

Kardinál Miloslav Vlk