Oživení paměti

18. listopadu proběhlo v Praze setkání představitelů České a Německé biskupské konference u příležitosti vzpomínky na výměnu dopisů o vzájemném odpuštění a smíření mezi oběma národy (Výstupy konference: proslov arcibiskupa Duky, proslov arcibiskupa Zollitsche). Akce byla důležitým připomenutím tohoto velikého gesta církve na obou stranách. Vzájemné odpuštění a smíření bylyo před dvaceti lety postaveno na začátek nové doby i jako silný příklad a výzva pro ostatní společnost v obou našich národech. Bylo důležité připomenutí všech dalších kroků, které se z tohoto začátku v průběhu dvaceti let rozvinuly.

V dnešní době, kdy se veřejně hovoří o nespravedlivém zacházení Čechů se sudetskými Němci v pochopitelné rozjitřené atmosféře po pádu nacistického Německa bezprostředně po druhé světové válce, je důležité ještě jasněji postavit do světla dva velké odvážné činy našich biskupů v roce 1945, právě v oné nepřátelské atmosféře: totiž sedmou kapitolu ve „Společném pastýřském listu episkopátu republiky o současných nejnaléhavějších otázkách československých katolíků“ z listopadu 1945 a III. kapitolu „Zacházení s Němci a Maďary“ v „Pamětním spise biskupů československých vládě Československé republiky“ z téhož měsíce, kde biskupové mluví už tehdy například o přirozeném právu, o jeho ochraně, o právu na život, na zdraví, na existenci, na čest, které se jako téma na mezinárodním fóru objevily později. Tyto texty si při nedávné příležitosti zasloužily být veřejně opublikovány, nejen obecně připomenuty. A nejen v našich médiích, ale hlavně v tisku německém, protože jsou neznámé. I v roce 1990, kdy se uskutečnila ona výměna dopisů, byly tyto dokumenty pozapomenuty. Ani kardinál Tomášek při formulaci známé výzvy ke smíření, ani při přípravě odpovědi německé biskupské konferenci nebyly tyto skutečnosti zmíněny. Domnívám se, že jsme svým biskupským předchůdcům před 65 lety povinni vděčnou vzpomínkou na jejich první odvážné kroky na cestě, která pak měla další rozvoj před 20 lety. Také veřejnosti je vhodné připomenout, co církev na poli smíření v mezinárodním měřítku vykonala.

kardinál Miloslav Vlk