Přesun na obsah

Abychom byli skutečně v Pravdě

5. 12. 2006

Drazí spolubratři kněží, jáhni, milé řeholnice a řeholníci,

přicházím s přáním hlubokého prožití posvátné doby adventní a dobré přípravy na oslavu narození Páně.

Spolu s vámi se zastavuji nad tajemstvím Božího vtělení, které máme v tomto úžasném období stále před očima v liturgických textech a vnořujeme se do něj  denní meditací v ranním ztišení nebo nad texty Písma spolu s užším společenstvím u vás ve farnosti anebo při nedělní liturgii s celou komunitou farnosti… Vtělení je veliká historická, světová událost: Bůh se přibližuje k člověku, sestupuje na zem mezi lidi… Francouzský filosof  Paul Sartre jednou řekl: Nevím, co táhlo Krista, aby se stal člověkem. Bohové se zabývají sami sebou, ale odejít sem…?  Vtělením a narozením se otevírá vhled do nitra nejsvětštější Trojice…A co vidíme?  Život a vzájemnou otevřenost každé božské osoby pro druhou, vztah „pro-existence“. Ježíšovo vtělení a narození je zcela konkrétním, hmatatelným a viditelným zjevením tohoto stylu božského života. Přichází, aby zjevil Otce, ne především sebe, aby hledal jeho vůli, ne vůli svou. Smrtí na kříži dovršil toto zjevování Otce: „Ne má, ale tvá vůle se staň!“  Žil „exstaticky“ /ex-stare – stát, žít mimo sebe/.  Zcela konkrétně  na sobě zjevoval tento styl života trojičního.

A také z „druhé  strany“ je styl života podobný: Otec odevzdal vše Synovi: život, moc, své slovo /srov. Jan 17/…Také Duch sv. se na této „reciprocitě“ života podílí. Ježíš přišel, aby zjevil, přinesl, vylil Ducha. Duch připravuje Ježíšovi cestu: skrze Ducha sv. přijal tělo z Marie Panny… V síle Ducha začíná svou veřejnou činnost. Duchem sv. je vzkříšen.  Ducha nejen zjevil, ale také vylil – ve svátostech. V moci Ducha zakládá svou církev – své mystické tělo. A tak nejen zjevuje život Trojice, ale tento životní styl Boží nám přináší a předává…

Slovo a čin spadají v Bohu v jedno. Staří Izraelité to tak chápali, měli jediný pojem, dábar, pro slovo i čin. Slavný vídeňský kardinál Franz König říká v jedné své meditaci: „Pravda, kterou člověk pouze poznal, ještě není /úplnou/ pravdou. Teprve když se o ní snaží, když ji koná, je člověk v pravdě“.

Advent je tedy také silnou výzvou pro nás všechny. Ať tedy naše slavení adventu nezůstává jen u meditování, u poznání, ale spojujme slovo a čin, abychom byli skutečně v pravdě, nebo lépe řečeno v Pravdě…

K tomu vám žehnají Vaši biskupové…

 

Úvodník k věstníku pro duchovní pražské arcidiecéze - ACAP 12/2006.


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka