Ohlednutí za Světovým dnem mládeže v Madridu

Světová setkání mládeže, která zahájil blahoslavený papež Jan Pavel II. v roce 1986, jsou největšími světovými setkáními lidí stejného smýšlení. Odpovídá to největšímu světovému seskupení lidí, katolické církvi. Vedle těchto světových setkání probíhají v mezidobí i setkání diecézní a národní.

V roce 1995 jsem se mohl zúčastnit VIII. světového dne mládeže v Manile s papežem Janem Pavlem II. Bylo to největší setkání osob v historii lidstva vůbec – asi 5 milionů lidí - jak odhadly odborné americké vojenské instituce. Žádná jiná instituce na světě není s to za žádným jiným účelem shromáždit větší počet lidí…

Na posledním Světovém dni v Madridu bylo podle různých odhadů více než 1 až 1,5 milionu účastníků, dle místních odhadů dokonce až 2 miliony 200 tisíc – druhý největší Světový den po Manile. Média přinášela před i během setkání nejrůznější komentáře k významu těchto dnů, k účasti, k papežovým projevům, k ekonomické stránce celé akce. Objevily se i protesty. Moderátorka v ČT 24 je označila jako „masivní protesty“, „tisíce Španělů“. Na těchto ne zcela přesných a pravdivých formulacích je patrné, že přehání, a mohou vzniknout pochyby, zda v případě ČT 24 jde o objektivitu, nebo naopak o jednostrannost. Ostatně povolení těchto protestů bude mít ve Španělsku ještě politickou dohru. Když je nedovolilo město, povolila je socialistická ministryně. Ve Španělsku se brzy konají volby. Co znamená ta skupinka protestujících s neurčitými a ne zcela pravdivými hesly (nic proti tomu, „mají na to právo“) proti více než milionovému množství účastníků Světového dne mládeže z celého světa?

Neobjektivnost je patrná i na „odhadech“, kolik ta návštěva stála. ČT 24 mluví o 50 milionech eur. Na webové stránce ChristNet.cz bylo uvedeno rámcové financování tohoto setkání a sděleno, že ani městská správa, ani stát zde nepřispívaly. Naopak bylo poukázáno na milionové zisky, které stát z této akce měl. Některá média se však snažila vytvořit spíše negativní, ne zcela pravdivý dojem, který má podporovat emoce. To je špatná “služba veřejnosti“. ČT 24, ústy moderátora, doporučuje papeži „změnu postojů“ k různým problematickým otázkám. Neví, že poslání církve je hlásat pravdu „vhod i nevhod“, že se nemůže řídit podle aktuální módy, ale že církev je povinná pravdě. Různé módní postoje vedou pak k situaci ve společnosti, jakou zažíváme v současné době nejen u nás, ale i ve světovém měřítku: například norská tragédie, londýnské výtržnosti, zaplacené lidskými životy, berlínské ničivé akce mládeže… V našem tisku se projevuje bezradnost, „co s tím budeme dělat“, mluví se o „systémové krizi“ nebo o „světě pracujícím k porodu“. Začínají se váhavě hledat příčiny. Na světové úrovni se o těchto věcech hovoří už delší dobu. Známý komentátor berlínského rozhlasu Petr Hahne vyjádřil své názory v útlé knížce přeložené do češtiny s titulem „Konec legrace“. Dva angličtí autoři Micklethwait a Wooldridge napsali knihu „God is back“, kde rozebírají současnou společenskou situaci. Mladý německý komentátor známých medií (Stern, Spiegel atd.) Matthias Matussek napsal knihu „Das katholische Abenteuer. Eine Provokation“. Jednu z posledních kapitol nadepsal „Soumrak model“. Zajímavé jsou také studie soukromé americké výzkumné skupiny „Pew Forum“, která zkoumá zhoršující se duchovní situaci ve společnosti. V této situaci velké bezradnosti a tápání je Světový den mládeže a pozvednutý, orientující hlas papeže jako velké uznávané osobnosti současného světa, která nemá obdoby, před miliony mladých lidí, jedinečnou událostí. Ve světě není druhý tak závažný počin v tomto směru. Prozrazuje se tu naše česká malost a krátkozrakost, jestli se dohadujeme, kolik bude tato nutná „léčba“, kterou nikdo jiný nedělá, stát! Nejsme schopni analyzovat a hledat kořeny té situace, a udělat něco pro její změnu?!

Všimněme si průběhu Světového dne. Už rok se v diecézích konala příprava na Madrid podle Poselství, které papež 6. srpna 2010 zveřejnil s heslem „Zakořenění a zakotveni v Kristu a pevni ve víře“ (Kol 2,7). Znamená to získávat pevný životní základ, který je neslučitelný s relativismem hodnot. Před začátkem setkání v Madridu se konaly přípravné katecheze biskupů pro národní skupiny, takže terén pro papežovo slovo byl připraven. Široký dopad tohoto světového formačního setkání je dán jistě přítomností milionů mladých účastníků z celého světa, asi 800 biskupů a 14 tisíců kněží, ale i přítomností více než 4 tisíc novinářů – ti všichni pak papežovo slovo roznášejí do světa. Vedle programového přípravného Poselství, které bylo celý předchozí rok studováno a diskutováno, měl papež při své cestě do Madridu v letadle interview asi se 60 novináři (jak je to už tradičně zvykem při jeho velkých cestách). V odpovědích na otázky novinářů tu papež naznačil směry svého poselství mládeži, které pak ve svých projevech v Madridu podrobněji formuloval a rozvíjel. Papež mluví řečí srozumitelnou pro mládež. Obsah je výlučně pozitivní, nezabývá se nějakou obsáhlejší kritikou „zkaženosti světa“. Význam Světového dne vidí ve zviditelnění víry a ve zviditelnění přítomnosti Boha ve světě. Setkání vlévá mládeži velkou odvahu k víře při zážitku tak velkého společenství. Mladí lidé vidí, že nejsou se svou vírou sami, zakoušejí „univerzální přátelství“ a silnou skutečnost pro budoucnost lidstva. Papež zdůrazňuje mládeži, že nelze hledat pravdu a jít za Kristem sám, na svou pěst, ale spolu. Vytvářet společenství… A tyto hodnoty mládež přijímá ne pouze pro sebe, ale má je vnášet do společnosti, o poznané pravdě vydávat svědectví.

Na otázku novinářů o společenské situaci ve světě, papež zdůrazňuje potřebu morální a hodnotové etické dimenze života a zodpovědnost například i v oblasti ekonomie. Odmítá „samoregulaci“. Ve svých projevech a kázáních pak v sobotu i v neděli představuje mládeži alternativní způsob životního stylu k tomu, který vedl k současné neutěšené situaci v našem světě. Zdůrazňuje, že ekonomie se nereguluje sama, trhem, ale potřebuje etickou dimenzi, mít na zřeteli ne pouze nejvyšší zisk, ale člověka. Nevyhýbá se ani slovu o obtížných sociálních poměrech mládeže. Samozřejmě přijde i na oblíbená papežova témata: na toleranci, svobodu a hledání pravdy. Zdůrazňuje, že k nalézání pravdy je třeba svobody. Leccos se dá „uložit“, ale nikoliv pravda. Je dialogická, je nutno ji hledat v dialogu, společně. Papežova jasná slova budou roznesena do celého světa a mládež se jí bude doma při svých setkáních dále zabývat…

Světové setkání mládeže není jen velká show, ale důležitá široká akce církve k ozdravění světa.

kardinál Miloslav Vlk