Přesun na obsah

Slavnost Zjevení Páně, lidově Třech králů

8. 1. 2007

Čtení z bible při bohoslužbách, ani slavení různých liturgických slavností a svátků v církvi není pro nás pouze nějaký „útěk“ do minulosti nebo do jiného světa, který je klidnější, usměvavější - dnešní mladý člověk by řekl, který je „virtuální“, a chce tím říci „krásný, ale neskutečný“. A nevadí mu to: i když tomu tak je, je přece krásné se v něm trochu „ohřát“ a zapomenout aspoň na chvíli na náš skutečný, nepěkný, zlý svět, který nás obklopuje… Tak tomu v církvi při našem slavení není.

Slavíme určité historické skutečnosti, říkáme „tajemství“ Kristova života, které se skutečně staly. Neslavíme je jen jako vzpomínku na minulost, ale jak řekl II. vatikánský koncil, my je jakýmsi způsobem „zpřítomňujeme“. Třeba Vánoce: Kristus se narodil jako normální člověk, jako dítě, žil lidským životem, ale jako zmrtvýchvstalý tajemně ve své církvi zůstává stále. „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce věků“ (Mt 28,20). A toto jeho narození k trvalé, i dnešní přítomnosti oslavujeme! Tedy ne pouze minulost jako kořen a začátek, ale prožíváme dnešní reálnou přítomnost jako živou skutečnost. Tak je to se všemi „tajemstvími“ Kristova života.

O slavnosti Zjevení, která je vlastně Vánocemi u východních křesťanů, slavíme tu skutečnost, že ke Kristu v jeslích, nebo už někde v nějakém domě v Betlémě, přišli i ti, kteří neměli jako židé své proroky, bibli, očekávání Mesiáše, ale jejich vědecká, astronomická práce a pozorování hvězd a jejich vysvětlení pozorovaných úkazů je přivedlo až do Betléma, k Ježíšovi. Pohané, věda přichází se poklonit Spasiteli… Pro mě je to důležité znamení, které je zcela na začátku v jeslích: Kristus nepřišel jen pro věřící, pro ty, kdo znají bibli a kdo v něj uvěřili atd., ale pro všechny. Čili Kristův příchod, jeho poselství je otevřené pro všechny lidi, pro každou dobu. Ve středověku, kdy celá Evropa byla vlastně křesťanská, nebyl tento akcent otevřenosti k lidem jiného přesvědčení zapotřebí, a proto zeslábl. Projevilo se to potom v době osvícenství a po francouzské revoluci, kdy vyrůstala stále větší nekřesťanská část Evropy. Církev ale zůstávala v předchozím postoji. Teprve II. vatikánský koncil ji znovu podle vzoru dnešního svátku a událostí s třemi „mágy“ otevřel světu. Dnešní slavnost nás vede ke zpytování svědomí, jestli jsme opravdu dosti otevření.

Úvaha nad slavnostní Zjevení Páně, lidově Třech králů, 6.1.2007


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka