Přesun na obsah

´Nezapomínejme na oběti komunismu´

27. 2. 2012

Proslov kardinála Miloslava Vlka na vzpomínkové akci ´Nezapomínejme na oběti komunismu´, pořadané KDU-ČSL OV Praha 1. (Praha - Újezd 24.2.2012).

Vážení přátelé,

protože paměť lidská – jak je obecně známo – je krátká a o moderní nebo postmoderní uchvátané době to platí dvojnásobně – je velice vhodné a potřebné připomínat si události, které osudově poznamenaly naši minulost a jsou schopny poznamenávat i naší přítomnost. Nejde ovšem pouze o připomenutí historických událostí před 64 lety, protože jde o člověka, o naše bratry a sestry, na které ony události minulosti tvrdě dopadly. Akce má název „Nezapomeňme na oběti komunismu“, protože jsme povinni úctou a vděčností k těm, kteří položili život za svobodu v boji proti zlu, které mělo obludnou podobu totalitního režimu. Jejich osudy musejí i dnes pro nás zůstávat živou výzvou.

Tato vzpomínková akce má vlastně dva aspekty: chce nechat promluvit dějiny, historii, která je pro nás „magistra vitae“. Minulé století se svými dvěma totalitními režimy, založenými na podobných základech zla: na lži a nenávisti, rasové a třídní, jsou důležitou silnou lekcí, trvale platnou, že na nepravdě a nenávisti nelze vybudovat trvalé perspektivy života, i kdyby byly podepřeny vojenskou silou arzenálů zbraní nebo ekonomickou mocí šestiny světa. Proto se oba režimy – nacismus a komunismus – zhroutily a padly. Lež a nenávist prostě nemohou být nikdy základem života společnosti, protože láska v pravdě je síla, která je nosná pro život člověka i pro dějiny. Je velmi nebezpečné se z této mocné lekce dějin – kterou jsme mnozí na vlastní kůži zažili – nepoučit. My, kteří si to uvědomujeme, máme povinnost pro lásku k druhým dávat toto poučení dále. Kdo se nepoučí, vydává se do nebezpečí znovu prožívat dopad těžkých osudů, které nás v minulosti postihly. To není jen nějaký strašák, ale tvrdá realita dneška. Stačí tu namátkou uvést jména bankovního magnáta Bernarda Madoffa nebo mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Pokračování můžete nacházet denně i v našich médiích. Současná hospodářsko-společenská situace naše i světová jasně ukazují, že dnešnímu člověku, nám, historie učitelkou nebyla. Je to zřejmě tím, že dnešní člověk nemá dostatečnou pokoru, aby si přiznal, že si sám nestačí, že nevystačí s pravidly, která si sám vymyslí, že tu jsou vyšší autoritou dané zákony – nejen v přírodě – které je nutno respektovat, protože jinak se jejich zanedbání musí bolestně zaplatit. Tedy sobectví a nezodpovědnost vedou ke katastrofě i dříve pevných struktur.

Takovou hlubokou souvislost má dnešní připomínané výročí s naší současnou hospodářskou a společenskou situací: sobeckost, hrabivost, nezodpovědnost, lež, podvody, nepravdy – to je styl a plod minulých ideologií, které bohužel dnes vládnou a které nemohou vést do budoucna.

Pak je tu druhý aspekt. V r. 1990 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v naší vlasti zazněl požadavek sepsat martyrologium minulé doby. Připomínat si oběti, přinesené pro to, abychom my žili. Náš život nás váže, abychom na ně nezapomněli. Život se rodí ze smrti – takový je zákon v přírodě - zrno zemře a dá život mnoha zrnům v klasu. To je zákon, o kterém Kristus mluvil v evangeliu, zákon který platí trvale i v životě lidí. My chceme proto vděčně vzpomínat na ty naše bratry a sestry, kteří své životy položili. Kromě ceny jejich života, který položili, je tu i jejich silný příklad. Dnešní doba žije kulturou obrazu. Tyto položené životy mluví víc než jakékoli kázání. Jsou názornou ukázkou, pozváním, výzvou…

Dnešní lidé, zvláště mládež potřebuje pro svou inspiraci „superstar“; tyto oběti se musí stát pro dnešek „superstar“, zářícími do dnešního světa, který pro oběť, bez níž není života, nemá pochopení smysl. Obětované životy jsou nejvyšším projevem lásky, protože jsou důkazem provedeným krví. Láska se musí i dnes stát základem života, má-li ten život mít budoucnost. O tom k nám dnes promlouvají tyto obětované životy. Taková je lekce, kterou nám dává historie, taková je pravda o životě jednotlivce i společnosti.

To je smysl naší dnešní akce, symbolický, psychologický i skutečný.

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka