Přesun na obsah

Naše vyrovnání s historií

29. 8. 2012

Zemřel válečný hrdina generál Tomáš Sedláček. Jeho životní osudy nám připomínají, že jsme se ještě dostatečně nevyrovnali se zločiny naší totalitní minulosti. Umírají hrdinové boje proti komunismu a vedle nich klidně umírají i jejich mučitelé, kteří představují zločinnost komunistického režimu. Tyto skutečnosti budí dojem, že naše dnešní společnost nebyla a není schopná ani symbolicky potrestat protagonisty zločinného režimu, ačkoliv tu jsou svědci jeho kriminálních činů. Nebudíme při této lhostejnosti dojem, že nám na spravedlnosti a právu nezáleží a že nejsme schopni ani dnes hájit právo a spravedlnost? Není to neúcta k těm, kteří za naši svobodu položili životy? Máme vůbec dostatečný smysl pro spravedlnost a právo?

Při smrti Tomáše Sedláčka se znovu připomíná i jméno jeho mučitele Jaroslava Řičici, který v klidu zemřel, a čeká ho až spravedlnost Boží. Dosud žije mezi námi jiný odsouzený, ale nepotrestaný protagonista totality, Karel Vaš, vrah generála Heliodora Píky. Vzpomeňme rovněž na soudruha Grebeníčka. Co tady udělaly ve věci vyrovnání s minulostí příslušné orgány, třeba naše soudy? Nebyly vždy schopny učinit spravedlnosti zadost a dát aspoň znamení snahy po spravedlnosti. Jsou tam zřejmě lidé, kteří toto vyrovnání neberou vážně a nemají na něm zájem. Případ soudružky Brožová-Polednové je jen slabou, a ne zcela důstojnou náplastí na tyto ještě otevřené rány minulosti.

Možná není dosti vhodné srovnávat tuto rovinu, kde jde o utrpení lidí a jejich životy, s rovinou, kde se jedná o materiální skutečnosti. Myslím, tím nyní celou restituční kauzu a to nekonečné handrkování a nedůstojné přetahování kolem ní. I tady jsou zřejmě síly, které na vyrovnání s minulostí v této oblasti nemají žádný zájem a snaží se toto vyrovnání brzdit. A co je ještě horší, nechutně lživými argumenty kauzu zneužívají pro své volební cíle. Nebo chtějí o restituci uspořádat referendum. Pro ně, tak jako pro totalitní režim, nemá zřejmě ústava, kde je zakotveno právo na vlastnictví, stejnou váhu, jako je tomu v normální demokracii. Známe ta organizovaná totalitní „referenda“ v 50. létech při oněch monstrprocesech. I tady, v této oblasti, se ukazují síly spojené s minulostí svým myšlením, které by zřejmě takto fungovaly, kdyby ve volbách zvítězily.

Celá kauza je ukázkou stavu naší demokracie a toho, jak jsme se ve srovnání s jinými postkomunistickými státy vyrovnali v této oblasti s komunistickou minulostí.

kardinál Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka