Kardinál Vlk na pouti ke sv. Anně

V neděli 28. července slavil kardinál Vlk pouť ke svaté Anně ve Lhotě u Kraselova. Pouti se zúčastnilo mnoho poutníků, někteří se zapojili do tradičního procesí. Kostel sv. Anny na Strakonicku byl vystavěn v roce 1726.

Přinášíme text promluvy kardinála Vlk v plném znění.

Drazí,

Bratři a sestry!

První věc, kterou bych Vám chtěl říci, je, že tady nejsme shromážděni jen jako velké, krásné místní společenství, ale jsme součástí světové církve. Jsme spojeni s velkým více než milionovým shromážděním mladých lidi v Brazílii, v Rio de Janieru s papežem Františkem. Dále bych chtěl připomenout, že tuto naši pouť slavíme v “Roce víry“, který vyhlásil papež Benedikt k 50. výročí zahájení II. vatikánského koncilu v r. 1962. Byla to největší událost v moderních dějinách církve, nejsilnější závan Ducha svatého v církvi v posledních staletích.

Rok víry byl vyhlášen, abychom prohloubili svou víru podle Druhého vatikánského koncilu. Nebojte se, nebudu dělat přednášku o této události, o tom jste už asi dosti slyšeli nebo četli. Chci jen připomenout, že dokumenty koncilu mluví také o slavení Eucharistie. V koncilovém dokumentu o liturgii se říká, že mše sv. je setkání se živým Bohem. Chceme si tedy zřetelně uvědomit, že naše víra není jen nějaký světový názor nebo ideologie, jen učení, ale především - a to zdůrazňuji - naše víra je společenství se živým Bohem! V tomto směru má být prohloubena, obnovena naše víra. Když jsem vás na začátku dnešní Eucharistie zdravil pozdravem “Pán s vámi", nebyl to jen nějaký pozdrav na zahájení, ale je to první ohlášení té skutečnosti, že náš Bůh je Bohem blízkým, který je v Ježíši Kristu Zmrtvýchvstalém uprostřed nás, podle jeho slov: “Já jsem s vámi po všechny dny až do konce věků." A Ježíš to ještě zdůraznil slovy: "Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ Takže tohle je první smysl dnešní naší pouti: setkat se se živým Bohem. A to nepřeháním. On sám to řekl. V tomto směru je třeba vzbudit a otevřít oči naší víry, našeho srdce, abychom si tuto skutečnost uvědomovali. Samozřejmě, že přítomnost Ježíše Zmrtvýchvstalého je konkrétní v Eucharistii, v proměněném chlebě a vínu a ve svatém přijímání Ježíš vstupuje do našeho života. Tohle je první důležitá věc pro všechny poutníky.

Já bych se nyní chtěl soustředit na slova evangelia, která jsme si četli, na Slovo Boží. Duch svatý ve vatikánských dokumentech říká: “Když se v církvi hlásá evangelium, hlásá ho Kristus". Proto vás před evangeliem jáhen znovu pozdravil slovy: "Pán s vámi!“, aby připomněl, že Ježíš Zmrtvýchvstalý, přítomný uprostřed společenství, je tím, kdo nám evangelium hlásá i dnes. To krátké evangelium, ty dvě nebo tři věty, se vztahují k dnešnímu svátku sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie. Ježíš říká v evangeliu svým apoštolům: “Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.“ Mnozí proroci a ti, kteří žili před Ježíšovým příchodem, toužili "vidět to, co vy vidíte“ tzn. Mesiáše, Syna Božího,“ a neviděli, a slyšet to, co vy slyšíte, a neslyšeli". To se vztahuje i na svatého Jáchyma a Annu, o kterých z evangelia toho víme velmi málo, ani tam nejsou jmenováni. Jejich jména známe z apokryfních spisů z prvních dob církve. Oni se zřejmě nedožili toho, aby viděli narození Ježíše, jeho slavné činy a aby se setkali s Mesiášem, aby slyšeli jeho slovo. Také na ně se vztahují Ježíšova slova apoštolům: "Mnozí proroci toužili, a neviděli". My tady bychom doplnili, i rodiče Panny Marie, matky Ježíšovy, toužili jistě vidět, protože byli pravověrní Židé, a neviděli. Slovo boží je živé. Není to slovo z minulosti a pouze o minulosti. Je to živé Boží slovo a živě zní po všechna staletí a tisíciletí. A také zaznělo dnes živě. A blahoslavené oči..“ To je dnes slovo pro vás, o vás, o všech poutnících, kteří sem přišli. "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.“ Jsou tu myšleny oči srdce, to, že vidíte, že Bůh je Bohem blízkým, že vidíte a uvědomujete si, že Bůh v Ježíši Kristu je nám blízko. Při slavení Eucharistie je to zřetelně vidět a je třeba očima víry, očima srdce tyto skutečnosti zažít. Čili to slovo evangelia platí o vás.

Aby to bylo pravda, je zapotřebí otevřít oči svého srdce, probudit svou víru, uvědomovat si: je tu Bůh blízký. Bůh i ve vašem životě je Bohem blízkým. A že to tak je, že Bůh je ve své církvi přítomen a že působí, to můžeme vidět v různých velikých událostech v církvi. Papež Jan Pavel II. napsal v r. 1998 ve svém Apoštolském listu ke slavení jubilejního roku 2000 takovou výzvu: "Znovu objevit působení Ducha svatého v církvi boží dnes.“ A my si tuto větu můžeme ověřovat třeba na tom, že Duch boží formuje, vyvolává velké věci v církvi, povolává velké osobnosti, třeba jako Matka Tereza. Setkal jsem se s ní kdysi v Berlíně. Řekli byste: taková prostá žena, shrbená „babička“, a přitom před ní stáli v respektu nejvyšší představitelé tohoto světa. Duch boží si volí prosté a nenápadné lidi, ale jsou to jednotlivci, kteří posouvají dějiny a svět dopředu. Jan Pavel II., který bude brzy svatořečen taktéž veliká osobnost, která tady v posledních letech vyrostla. Blahoslavené oči, které vidí a uvědomují si, že Bůh tady působí, že Duch svatý tady působí a vyvolává k životu takovéto lidi. A poslední příklad: volba papeže Františka, to je zřetelná a jasná věc, že Bůh řídí svou církev, ne novináři, kteří psali o papežských kandidátech, o tom, kdo bude volený a ono jim to nevyšlo, protože Bůh má jiné plány. A i to bylo znamení- Bůh je tady u díla. Takže blahoslavené oči, které vidí to, co vy vidíte. A to platí také o nás. My vidíme, že Bůh je nám blízký ve své církvi a liturgie je toho úžasným prostorem, místem, kde Bůh je blízký.

My chceme tyto skutečnosti vidět. Několikrát tady padlo slovo "spása", že jdeme po cestě spásy. Slovo spása se v praktickém a běžném životě moc neužívá. Rád bych vyjádřil to, co slovo spása znamená, jiným slovem "štěstí". Člověk chce být šťastný, všichni lidé chtějí být šťastní. I ti, co někde na okraji společnosti kupují a užívají drogy. Proč? Chtějí být šťastní; Mají problémy, těžkosti a chtějí se cítit šťastní, být nad tím, být alespoň takhle uměle šťastni. Spása znamená, že člověk má žít plně šťastně. Toto je úmysl a plán Boží s člověkem. Být šťastným ve společenství s dobrem, s někým, kdo je dobrý a po kom toužím. Ježíš Kristus je ten, který toto štěstí přinesl a ukázal cestu, po které se k tomuto štěstí a ke spáse jde. Při této příležitosti, na této pouti, je třeba obnovit vědomí, že štěstí je v tom, že se otevřeme pro druhé. Identita člověka, to, co člověk je a být má, je v tom, aby byl otevřen pro druhé, když slouží druhým, když se vydává druhým, tehdy je člověk realizován, tehdy přichází štěstí.

Když moje babička chodila na pouť, vždycky mi přinesla perníkové srdce "z lásky". Srdce jako znamení lásky. Já bych vám chtěl z této pouti dát srdce, nikoli perníkové, ale dát touhu být šťasten v následování Ježíše Krista, který ukázal cestu ke štěstí. Je zapotřebí s tímto udělat zkušenost. Tím, že jsem pro druhé, sloužím druhým, a najednou cítím, vidím, jsem šťastný z toho, že jsem přinesl štěstí, způsobil štěstí tomu druhému. Toto bych vám chtěl dát z této pouti: Bůh blízký, Bůh je nám blízko. Není někde daleko, daleko v ráji, kde na nás čeká až…. Ne. Bůh blízký, Bůh uprostřed nás. V tomto smyslu, v tomto směru musíme obnovit svou víru. Svatý Pavel píše Korinťanům: "Což nevíte, že jste chrámem Ducha svatého a Duch svatý ve vás bydlí?“ To platí o vás, o nás, o každém z nás. Takže tohle si uvědomovat a být šťastný, že nejsem sám. Za zády mi stojí sám náš Pán Ježíš Kristus. Jestliže vírou toto vidíme a víme, že za námi stoji někdo mocný a náš život je v jeho rukou a že on je nekonečná Láska, potom člověk má v srdci klid a má pocit štěstí. Navrhuji vám, abyste také ve svém životě udělali zkušenost na této cestě s tímto štěstím a abyste s tímto štěstím v srdci byli schopni překonávat všechny bolesti, starosti a to všechno, co přichází. Za tohle vše se budu i při Eucharistii modlit a vás zvu, abychom se navzájem za sebe modlili, abychom toto štěstí z blízkosti Boha zakoušeli, a aby toto štěstí, které zde zakoušíme a které je vlastně odleskem toho nekonečného štěstí, toho společenství Boha, který je absolutní láska a nás nekonečně miluje, aby vás naplňovalo a provázelo. Zvu vás, abychom se navzájem modlili, aby se v tomto duchu a v tomto směru prohloubila naše víra jako cesta, jako způsob jak být šťastní. Amen, amen, ať se to stane!