Filipovy báchorky

Parlamentní listy, které jsou často hlásnou troubou proticírkevních autorů, uveřejnily nedávno velké interview soudruha Filipa k tématu majetkového narovnání státu s církvemi. Tento článek bych doporučoval přečíst každému, kdo má o restitucích pochybnosti, aby viděl na jakých lživých, nepravdivých a propagandistických argumentech námitky spočívají. Je pravda, že mnozí nad takovouto rétorikou mávnou rukou, aby naznačili, že takovéto způsoby dobře znají z doby komunistické totality, kdy lež a nenávist byly základním vybavením její ideologie. Ale mnozí si takovými „argumenty“ živí svůj nepodložený odpor. Komunisté tyto lži už delší dobu opakovali, přestože jsem jejich báchorky už několikrát vyvrátil.

Právě proto chci říci ke zmíněnému interview ještě jednou pár slov, protože na něm je skutečnost lživé komunistické propagandy, kterou bez začervenání a bezostyšně přes všechny argumenty stále opakují, krásně vidět, a lze tady ukázat, že se komunistické metody nijak nezměnily, že i dnes mají neúctu „k lidu“, když ho tak jednoduše ohlupují.

Soudruh Filip tu vyčítá ČSSD, že neplní své volební sliby a že zahodila svůj volební protirestituční program. To zde nehodlám posuzovat, to ať si vyřídí strany mezi sebou. Ale všimněme si, jak Filip využívá této příležitosti k novým útokům a jak vylhaně argumentuje. Především „on ví lépe“ než naše demokratické instituce, než Ústavní soud, který zákon o majetkovém narovnání posuzoval, že „zákon je sám o sobě špatný“. Jaká domýšlivost a opovážlivost. Chce tedy „dokazovat“, že naše právní poměry jsou špatné? Prý zákon „nevychází z historické reality“.

Poslechněme si, jak komunisté tuto „realitu líčí“. Vymýšlejí si, že Josef II. v 18. stol. udělal „největší majetkový přesun z rukou církve do rukou státu, respektive císaře“. Jak to ve skutečnosti bylo s josefínskými reformami, odkazuji na odborný článek “Kdo to vypráví pohádky“, kde jsou uvedeny odborné články expertů k tomuto tématu a uvidíte, jak soudruh  Filip bezostyšně lže a drze překrucuje pravdu. Ve své horlivosti „pozapomněl“ (že by nebyl dostatečně vzdělaný a informovaný?) na pozemkové knihy z druhé poloviny 19. stoleté, úřední registr majetku (stejně jako to dělala soudružka Procházková), kde je vlastnictví církve dostatečně úředně doloženo. Fotokopie těchto dokumentů má pražské arcibiskupství k dispozici, lze tam do nich nahlédnout.

Nestačí mu ale „argument“ josefínských „reforem“, a tak lže dál a uvádí „historickou pravdu a nezpochybnitelný fakt“, první pozemkovou reformu v r. 1919. A aniž vysvětluje, proč podle jeho „názoru“ majetek církve,  o kterém tvrdil, že byl Josefem II. zestátněn, proč tento již dávno „zestátněný majetek“  „přešel v r. 1919 ze zákona na stát“, takže církvi “nemohl být odebrán v r. 1948“. Jak tady soudruh překrucuje pravdu a nehorázně lže, se lze přesvědčit v odborném článku o právním charakteru církevního majetku „Proč má církev nárok na narovnání se státem“ (viz výše v citovaném článku). Soudruh Filip se tu opravdu nesmírně zesměšňuje. Výše uvedené skutečnosti nezná nebo spíše znát nechce. Při těchto jeho „hrátkách“ jsem si vzpomněl na to, co jejich ideologie založená na lži a nenávisti způsobila začátkem 50. let, když jedné noci komunistické vojsko a policie přepadly všechny mužské kláštery v zemi a při této nevídané agresi, zdůvodněné lživými výmysly, komunisté zlikvidovali všechny kláštery, řeholníky odvlekli a většinou internovali. Nebo jsem si vzpomněl na ty tehdejší vymyšlené monstrprocesy, kde padaly rozsudky na doživotí a někdy i rozsudky smrti. Proč bychom se divili, že soudruh dnes tak to pustě bezostyšně lže, i když tu snad nehrozí nikomu žádný kriminál, jen hájí velkou krádež svých zločineckých předků v ideologii. A chtěl by i dnes diktovat, jaká má být demokracie, které se dovolává, když se mu to hodí. Chtěl by referendum o tomto zákonu bez ohledu na parlamentem schválený a ÚS potvrzený zákon. Dělá tak rozvratnou činnost. Dovolává se referenda o tomto zákonu, aniž toto referendum má nějaký právní podklad. To se líbí „lidu“, který manipuluje jako jeho předkové kdysi...

Dále lže, že v r. 1949 došlo „s církví k politické dohodě“,  a tvrdí, že platil modus vivendi z konce 20. let, podle něhož byl vytvořen zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církve (K tomu viz článek „Omyly a omyly"). To jsou Filipovy báchorky, kterými chce zastřít své skutečné úmysly, totiž zabránit uskutečnění restitucí a dosáhnout toho, aby komunistická krádež církevního majetku nebyla napravena. Při tom se pokrytecky tváří, že mu jde o vytvoření dobrých vztahů mezi církví a státem. Když známe, jak se komunisté chovali v minulosti k církvi, biskupové i většina kněží zažila kriminál, útlak věřících a co vše ostatní, kdo by těmto medovým řečem soudruha po tolika lžích, které je možnost zjevně prokázat, ještě věřil!   Populisticky z toho chce získat politické body pro svou partaj. Bude záležet na voličích, jestli si budou přát obnovu nějaké formy komunistické totality, která se v těchto lživých manipulacích soudruha Filipa zřejmě skrývá.

kardinál Miloslav Vlk