Naše listopadové reflexe

V těchto dnech se v naší společnosti reflektuje „listopad `89“, největší událost posledního úseku našich moderních dějin. Média jsou plná vzpomínek na konkrétní události, na jejich souvislosti, na různé aktéry, na mezinárodní kontext. Řada úvah si klade otázku: „...A kde dnes jsme?“ Co „listopad“ přinesl, kam nás posunul? Reflektuje se nejen společenský aspekt, nová svoboda, ale i ekonomický vývoj. Připomíná se rozkrádání republiky, tunelování, kriminalita, hodnotí se činnost politických stran, veřejných institucí, parlamentu, soudů, prezidentů, jednotlivých politiků. Zvažuje se, jaký to vše mělo vliv na dnešní úroveň a stav společnosti.

Mezi těmito hlubokými či prostými úvahami jsem si všiml jednoho článku, který se mi zdál podávat zajímavý obraz úrovně myšlení a chápání svobody po době nesvobody projevu za komunistického režimu. Byl to článek, který přinesl server „krajskélisty.cz“, rubrika Jihomoravský kraj a Brno, od autorky Aničky Vančové s velmi výrazným titulem: „Víte, co dělala církev za války? ptá se historik a mluví o restitucích. Podívejte se, kdo žehnal zbraním SS“. Nevím, kdo je autorka, jakého politického zaměření je. Nezjišťoval jsem si to, to mohu jen odhadovat. Jedno je ale zřejmé, že má v srdci velkou nenávist vůči katolické církvi. To čiší z každé její řádky. Jistě, to bych bral, člověk má bohužel svobodu i k nenávisti a ke konání zla. Ale redakce by neměla dovolit šíření nenávisti vůči skupině lidí. U nás bohužel 25 let po pádu komunismu jsme se to ještě nenaučili, zvláště když jde o skupinu, do které si beztrestně každý může ´kopnout´.

Nenávist člověku zaslepuje rozum, takže nevidí. To jsme za komunismu zažívali na vlastní kůži po desetiletí a nemohli jsme se bránit. Ale co je na tom článku zvláštní, že autorka ve své nenávisti, jakou se nesly totalitní systémy v minulém století – komunismus a nacismus -, je schopná do jednoho srdce pojmout tolik lži a nenávisti. Nelze se domnívat, že by byla tak nevědomá, ale zdá se, že lže zcela vědomě. Většina jejích výroků se podobá argumentům komunistického totalitního systému. Jsou značně pokleslé, ale autorka se ve své nenávisti nestará o jejich pravdivost. Čím pikantnější, tím lepší... Jen bych chtěl upozornit, kam tyto postoje – nenávist a lež – vedou; vzpomeňme na gulagy a koncentráky! Z těchto kořenů vyrostly. Citovaný článek vzbuzuje dojem plíživé totality.

Nebudu se zabývat vyvracením nesmyslů uvedených v článku, to nemá význam. Stejně mi moji přátelé zdůrazňují, že nemá cenu si špinit ruce s takovými totalitními výroky...

Ze stylu psaní té soudružky autorky je jasné, že žádné argumenty nemá. Usilovně jsem hledal fotografie, o kterých se vícekrát zmiňuje, jak církev žehná zbraním, ale nikde jsem nic nenašel. Možná, že neumím hledat. Mám prosbu na redakci, kdyby mi aspoň jednu poslali a já se omluvím na tomto svém webu... Řeči o žehnání zbraní znám od svého dětství v komunistické době, nikde jsem ale ani tehdy žádné fotografie neviděl. Velmi by mě to zajímalo. Jsem vystudovaný archivář, takže pro mne je argument, když to budu na vlastní oči vidět...

Miloslav Vlk