Proslov Svatého otce Františka k účastníkům ekumenického setkání biskupů

 Proslov Svatého otce Františka k účastníkům ekumenického setkání biskupů

– přátel Hnutí fokoláre.

pátek 7. listopadu 2014

Drazí bratři a drahé sestry,

z celého srdce vás vítám u příležitosti vašeho ekumenického setkání s tématem: „Eucharistie, tajemství společenství.“ Na tomto každoročním setkání se scházíte biskupové nejen různých zemí, ale i různých církví. Je plodem toho, co přináší láska k Božímu slovu a vůle utvářet svůj život podle evangelia: tento postoj vyvolaný a provázený milostí Ducha svatého dává zrod  mnoha iniciativám, pevným přátelstvím a silným okamžikům bratrství a sdílení. Povzbuzuji vás, abyste si uchovávali tuto bohatou zkušenost a pokračovali s odvahou, abyste byli stále vnímaví ke znamením času a prosili Pána o dar vzájemného naslouchání a oddanosti jeho vůli.

Zvláště bych se chtěl dotknout jednoho aspektu: zmínili ho všichni tři bratři, kteří hovořili před chvíli. Srdečně jim děkuji. Jsou si palčivě vědomi hodnoty, jakou v našem strádajícím světě má upřímné svědectví o jednotě mezi křesťany a zjevné projevy úcty, či přesněji vzájemného bratrství. Toto bratrství je zářivým znamením naší víry v Krista, které přitahuje. Jestliže totiž chceme jako křesťané důrazně reagovat na mnohé problematiky a dramata naší doby, je nutné mluvit a jednat jako bratři. Tak, aby naše bratrství všichni snadno rozpoznali. Také to je způsob – a pro nás možná ten hlavní – jak na globalizaci lhostejnosti odpovídat globalizací solidarity a bratrství, která musí mezi pokřtěnými ještě jasněji zazářit.”

V různých zemích není svoboda veřejného projevu náboženství a svoboda žít otevřeně podle požadavků křesťanské etiky, křesťanů a další menšiny jsou pronásledovány, smutný fenomén terorismu, drama uprchlíků způsobené válkami a jinými důvody, výzvy fundamentalismu a na opačné straně extrému zoufalého sekularismu: to vše apeluje na naše svědomí křesťanů a pastýřů.

Tyto skutečnosti nás vyzývají, abychom v obnoveném úsilí, s vytrvalostí a trpělivostí hledali cesty, které vedou k jednotě, „aby svět uvěřil“ (srov. Jan 17,21) a abychom my jako první byli plní důvěry a odvahy. Mezi těmito cestami je jedna, která je mistrovskou cestou, ano je to Eucharistie jako tajemství společenství. Apoštol Pavel již od svého prvního listu Korintským, v němž se dotýká různých rozdělení, jasně ukazuje Večeři Páně jako ústřední okamžik v životě komunity, „okamžik pravdy“: v něm se naplňuje v nejvyšší míře setkání mezi Kristovou milostí a naší zodpovědností; tam, v Eucharistii, jasně vnímáme, že jednota je dar a současně zodpovědnost, velká zodpovědnost (srov. 1 Kor 11,17-33).

Drazí bratři, drahé sestry, přeji vám, aby vaše setkání přineslo hojné plody růstu ve společenství a ve svědectví o bratrství. V tomto vašem úsilí a ve vaší službě ať vás provází Panna Maria. Prosím vás, abyste se za mě modlili. Z celého srdce vás zvu, abychom se pomodlili modlitbu Páně, aby nám všem požehnal. Každý ať se modlí ve svém jazyce.

Pater noster, …