K duchovním základům Evropy

V poslední době se v souvislosti s kulturně-politickými událostmi v Evropě a s úvahami o duchovní situaci a hodnotovém základu zmíněného dění objevují úvahy a pojednání na toto téma. Bohatá bibliografie se najde i v pěkné práci Michala Podzimka „Spiritualita v době sekularizace“, která je fundovanou analýzou současného stavu sekularizované postmodernity v Evropě. Vyšla zhruba před rokem. Od té doby se udály věci, které silně potvrzují některé závěry uvedené knihy. Zvláště v kapitole „Privatizace náboženské spirituality“, str. 72 ad., se autor zmiňuje o tom, že „roste a upevňuje se duchovní vitalita a vnitřní síla těch, kteří přijali křesťanství existenciálně a osobně. Tito lidé, sdružovaní často do mnoha malých společenství, plní společenskou roli aktivní křesťanské menšiny“. Právě z toho vycházela široce založená evropská akce křesťanů „Společně pro Evropu“, která se konala ve dnech 30.6.- 2.7. tr. v Mnichově, za účasti křesťanů ze 32 zemí a za přítomnosti 1700 reprezentantů nových církevních hnutí a komunit z různých křesťanských církví, kterých je asi 300. Setkaly se pod patronací Unesca, Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropské komise. Téma: „Setkání, smíření, budoucnost“. Pozdravné video poselství zaslal také papež František a pravoslavný cařihradský patriarcha Bartoloměj.(www.together4europe.org).

„Ze strany církevních hierarchií zaznívají především výzvy ke spolupráci a společnému hledání spirituální renesance Evropy“, připomíná už před rokem autor citované knihy na str. 78.

Je trochu smutné a je to škoda, že naše média nemají pro takovéto události dost pochopení, a nejsou schopná je v současném kontextu situace Evropy vyhodnotit a přinést jako světlou naději našim spoluobčanům.

Na uvedených internetových stránkách této velké akce je uveřejněna řada projevů a tematických přednášek různých autorů, patřících k těmto hnutím, v duchu závěrů a perspektiv studií Michala Podzimka.

Tyto dvě skutečnosti do sebe zapadají jako teorie a praxe. Rozhodující akcenty, kterými bylo neseno setkání „Společně pro Evropu“ a které jsou hybnými silami v každodenním životě nových církevních hnutí, jsou osobní zkušenost s vírou a evangeliem a prosté, samozřejmé svědectví o nich. Zkušenosti ze života těchto nových církevních hnutí, menších či větších, starších či zcela nových, jasně ukazují, že opuštění určitého formalismu náboženského života, který také silně vyznačoval věřící posledních staletí v Evropě (viz Podzimkovu knihu, str. 82,83) a přijetí víry jako praktického stylu života a život z ní, přineslo pozoruhodnou změnu v šíření víry do společnosti a jejího přijímání mnohými indiferentními spoluobčany. Akcent životního stylu nových hnutí není tedy hlavně šíření víry, ale život z ní a radostné svědectví o ní.

V tomto směru se často vyjadřoval svatý papež Jan Pavel a prorocky podporoval nová hnutí. Završením těchto „tendencí“, zvláště v katolické církvi v posledním desetiletí, je nedávno zveřejněný dokument kongregace pro nauku víry, podepsaný jejím prefektem kardinálem Müllerem, Iuvenescit Ecclesia, Církev mládne. Všechny tyto skutečnosti doporučují naším mediím více pozornosti k tomuto vývoji, který ukazuje, kam se svět začíná hýbat.

Miloslav kardinál Vlk