Z kázání kardinála Miloslava Vlka při mši svaté se svěcením olejů

Když tu stojím před vámi, cítím vaši ochotu – přišli jste obnovit svůj kněžský slib, složený kdysi doslova do rukou biskupa. Pro biskupa je to veliký zážitek, velice mě to dojímá…

Před očima věřících máme v rukou úžasný dar kněžství, dar účasti na jediném kněžství Kristově. Máme v srdci touhu děkovat nebeskému Otci a jedinému Veleknězi Ježíši Kristu. Cítím, že je těžké poděkovat dostatečně. Ale bohudíky, je tu náš Velekněz Ježíš Kristus, skrze kterého jsou naše chvály a dík dostatečné.

Abychom byli lépe disponováni, podívejme se krátce na dar kněžství, který máme v rukou, na povolání k účasti na jediném kněžství Kristově. Byli jsme povoláni, osobně povoláni. Velice mě oslovuje, jak Bůh volá; v dějinách Bůh volal vždy osobně, volal jménem: Abraháme, Abraháme… Mojžíši, Mojžíši…Samueli, Samueli… a zvláště Šavle, Šavle... I nás tak povolal, osobně, jménem, od matčina lůna.

Kněz není jen služebník eucharistie, i když je to služba velmi, velmi vznešená. Nelze tedy omezit jeho službu pouze na slavení eucharistie, i když je to pro církev její nevyšší úkon. Zastavíme-li se u koncilního pohledu na kněze a vezmeme do ruky dokonce dva dokumenty o kněžství a čteme třeba v tom „nejzralejším plodu koncilu“, v Katechismu katolické církve, tu jsme překvapeni: Kněží jsou „povoláni, „aby ve jménu Kristově… pásli církev Božím slovem a Boží milostí“ (1535). Jsou povoláni „k hlásání Božího slova a k obnovování společenství s Bohem…“(1540). A ještě více: „…v církevní službě svátostného kněžství je sám Kristus přítomen ve své církvi jako hlava svého těla, pastýř svého stádce, velekněz výkupné oběti, učitel pravdy. To vyjadřuje církev, když říká, že silou svátosti kněžství kněz jedná „in persona Christi capitis“ — v osobě Krista — Hlavy“(1548). „Skrze svátostnou službu, zvláště biskupů a kněží, se přítomnost Krista jako hlavy církve stává viditelnou uprostřed společenství věřících“ (1549). Milost Ducha svatého, vlastní této svátosti, spočívá v přítomnosti Krista-Kněze, učitele a pastýře…

Ve smyslu těchto vět – a na koncilu mluví Duch Svatý – promeditujme způsob své přípravy na mši svatou a způsob svého celebrování.